2013/III listopad 2014 DIVADELNÍ MĚSÍČNÍK
vydává Divadlo na Vinohradech

ČERVENEC

SRPEN

ČERVENEC

SRPEN

 

NA JEVIŠTI
Láska a smích mezi stromy

Jan Vedral

Les. Sám název klasické vynikající Ostrovského komedie určuje místo děje. Slibuje veselý křik těch, kteří se hledají mezi kmeny stromů, milostné schůzky na mýtinách, ukrývání se v houštinách.

V Lese v Divadle na Vinohradech je toho hledání, bloudění a ukrývání se víc než dost. I ti, kteří zpoza stromu někoho sledují, jsou ovšem někým jiným sledováni. Spíše než to, jak se lidé vzájemně snaží vzájemně se najít, vidíme, jak se vzájemně špiclují.

Také tajných dostaveníček, milostných schůzek při měsíčku i vzájemného svádění je v té inscenaci víc než dost. Celá komedie končí svatbou. Jenže se jaksi nevezmou ti, kteří k sobě patří, ale ti, kterým se takový sňatek vyplatí.

Ne, to není přírodní pohádkový les. Na čisté scéně Karla Glogra také neuvidíme jediný strom. Gurmyžská, která je jednou z životních rolí skvělé Daniely Kolářové, nemá kde ukrýt své milostné choutky ani své hamounství. Její soukromé a poživačné zájmy všichni vidíme, ale přitom jsou dobře ukryty v pralese společenského pokrytectví. Právě kvůli famóznímu rozměru pokrytectví se o Gurmyžské mluví jako o Tartuffovi v sukních.

Do světa postav na panství uprostřed postupně káceného lesa přivádí Ostrovskij dvojici zkrachovalých herců. Šťastlivec (komik Václav Svoboda poprvé na vinohradském jevišti) a tragéd Nešťastlivec (Kamil Halbich) zjišťují, že ve společnosti komediantů přetvářky jsou jejich dojemné herecké snahy pomoci mladým zamilovaným směšné a bezzubé. K tomu poprvé v Divadle na Vinohradech režíruje Daniel Hrbek, známý svou úspěšnou divadelní prací v souboru CD 93 a ve Švandově divadle. Od předního herce Léblových postmoderních inscenací dostudoval a dozrál Hrbek v pozorného režijního interpreta komediálních situací, který při jejich jevištním ztvárnění svou režii nevystrkuje na odiv před záměry autora a herecké umění. Lesem bez stromů v hledišti divadla přesto burácí smích. Smějeme se tomu, co poznáváme z vlastního života. Sami sobě se smějeme, jak říká jiný ruský klasik Gogol. Návštěva inscenace Ostrovského Lesa vydá za studium několika tlustých knih o stavu naší společnosti, navíc je to hra napínavá a zaručeně se jí pobavíte.

– dral –