Zní to vlastně jako pohádka. Skutečnost nás učí spíše opaku. Totiž jak snadno sedají staří lidé na lep všemožným zlodějíčkům, kteří zazvoní u jejich dveří. O to příkladněji, ba téměř jako „škola ostražitosti“ působí případ paní Wilberforceové (Libuše Švormová), která – byť pravda jaksi mimoděk – zatočí hned s pěti bezostyšnými šmejdy.
Parta lupičů, srocených kolem profesora Marcuse (Ivan Řezáč), na to jde přitom nadmíru vynalézavě. Vydávají se za smyčcový kvintet (Václav Vydra, Filip Blažek, Martin Zahálka, Lukáš Příkazký). Jejich „hráčství“ ovšem musíme chápat nejen v doslovném významu hraní na hudební nástroje, ale také přeneseně: ve smyslu hraní jako způsobu chování a vystupování, jímž si u své oběti zajistí tolik potřebnou důvěru. Aby se podvod vydařil, musejí všichni hrát své role přesvědčivě, v žargonu podvodníčků: „přesně podle not“! Zlodějna tu proto předpokládá nezbytnou míru „umění“ – což je i důvodem, proč se můžeme v dobré komedii bavit pohledem „do zákulisí příprav“ podvodu a loupeže (viz obliba filmů jako Podraz či Dannyho parťáci). Ne náhodou tedy pojímá profesor Marcus chystanou loupež jako své umělecké dílo.
Motiv podvodníka vydávajícího se za muzikanta (opět mnohoznačnost sousloví „falešná hra“!) patří k pravidelně citovaným: vzpomeňme na Dalibora Vránu z filmu Vrchní prchni!, který použil právě tohoto triku, včetně nezbytného gramofonu, kterým za dveřmi pokoje fixloval své cvičení na housle. Vlastní pouzdro či futrál na hudební nástroj patří přece k základním proprietám každého správného gangstera, neboť v něm lze snadno ukrýt peníze či zbraň (již zabiják zpravidla ošetřuje stejně láskyplně jako historické stradivárky). Hudební nástroj ovšem v detektivkách nezřídka figuruje i na straně zákona a pořádku – vzpomeňme na slavná houslová preludia Sherlocka Holmese, pomocí kterých upadá do hluboké kontemplace.
Snad i vás potěší naši „Šmejdi naruby“, kteří sázejí na hravost a hudebnost, styl a švih, neopomenutelné ingredience situační komedie.
–mil–
Graham Linehan:Režie:Česká premiéra Bytná na zabití Juraj Deák 16. 5. 2014