„Česká komedie Hodinový hoteliér herce a dramatika Pavla Landovského skutečnostmi, na které poukazuje, pevně tkví v 60. letech. Napsána byla ve zlomovém roce 1968 a o rok později poprvé uvedena v Činoherním klubu v režii Evalda Schorma.
Oba dědci, kteří svůj vybydlený privát pronajímají milencům jako azylové místo pro jejich milostná setkání, činorodý řezník a šmelinář ve výslužbě Fána (Oldřich Vlach) a legionář a v důsledku třídního boje deklasovaný prvorepublikový vzdělanec, který nemá nárok na penzi a musí se živit jako noční hlídač, Hanzl (Jaroslav Satoranský), prožili obě světové války a rozkvět i pád Masarykova Československa, aby se dočkali přežívání a dožívání v úpadku deklarovaného socialistického rozkvětu. Nemožnost sebeuskutečnění a nutnost náhražkových řešení životních situací proniká nejen do finále jejich životů, ale zcela ovládá i život „hodinových milenců“, ženatého a zanášejícího technokrata Ríši (Pavel Batěk) a nezacílené talentované studentky Zuzi (Markéta Frösslová).
Hodinový hoteliér po čtyřiceti pěti letech dozrál jako příslovečné víno. Konkrétní časové a společenské přesahy by byly důležité, kdyby autor, po třicítce, na vrcholu svých tvůrčích sil a také popularity napsal hru společenskou, neřkuli politickou. Ale Landovský napsal hru lidskou. Držel se svého později zformulovaného kréda: „Při potulce životem jsem u sebe narazil na zvláštní schopnost: mnohdy všední příběhy převyprávět tak, že je lidi poslouchali bez donucení. Kdysi se tomu říkávalo – Víte, to je takovej řečnej člověk.“ V řeči, v neustálém slovním utkávání se čtyř lidí, vzájemných protiv, které jen zvláštní a vykloubená situace svedla dohromady a odkázala na sebe vzájemně, se také vyjevuje a uskutečňuje jemné, ale hluboké téma Landovského textu. Zaslechneme je třeba v Hanzlově odpovědi na Zuzinu otázku: „Tak o co jde?“ „Aby si každý odtrpěl to svoje a nenechával za sebe trpět jiné. Každý má právo udělat jenom to, co unese.“
Landovského postavy morálku nekážou, ale její složitost v době, která vše relativizuje, žijí. Tak žil nejen v 60., ale zejména v 70. letech chartista a posléze emigrant z donucení Pavel Landovský. Komedii Hodinový hoteliér uvádíme také v souvislosti se 75. narozeninami „údělného vinohradského herce“ Jaroslava Satoranského. Inscenace v nové zkušebně je součástí volného cyklu komorních skvostů české a slovenské dramatiky.
Premiéra: 16. 10. 2014
