O krizi demokracie a s ní spojených hodnot se začíná mluvit v podstatě současně s jejím vznikem. Od Aristotela po Churchilla objevuje se v nejrůznějších variantách charakteristika demokracie jako té „nejméně špatné ze špatných forem vlády“. Athénská demokracie zároveň zrodila drama, když apelovala na svobodnou vůli, a tedy možnost se rozhodovat. Novověk pak s sebou přinesl nedůvěru k velkým „jednotícím“ pravdám, kterou jen stvrdila zkušenost s totalitními ideologiemi 20. století. Permanentní skepticismus a relativismus se tak stal výsadou, ale i prokletím evropského (sekularizovaného) myšlení.
Třebaže jeden z nejhranějších britských dramatiků současnosti Sir David Hare (* 1947), autor divadelních hitů jako Jak to vidí Amy či Pokoj v modrém a scenárista oscarových snímků Hodiny či Předčítač, zasadil svou společenskou komedii Nevzdávej to právě do prostředí vysoké politiky, ani jednou se v ní nepodíváme do parlamentních lavic. Politika se totiž dělá v kuchyních, barech a na squashových kurtech. A za svržením vlády stojí mnohdy důvody zcela prozaické – vztahy partnerské nebo rodičovské.
Dceru Meredith Guestové přistihnou ve škole s drogami. Situace, která by netěšila žádné rodiče, je o to svízelnější, že Meredith Guestová je ministryní vnitra. Po něčem takovém přece novináři přímo baží. Ovšem rozhodne-li se to ministryně zaretušovat, nežene se tím do něčeho ještě mnohem horšího? A jakou roli v tom sehraje jakýsi pan Fallon – muž, který stojí věčně v pozadí, ačkoliv fakticky ovlivňuje veškeré dění v zemi?
Hra o lobbistech, politicích a obyčejných lidech, hra o vulgarizovaných podobách víry v současném světě (víry v peníze, úspěch, zásluhy) měla svou premiéru v londýnském Národním divadle pod názvem Gethsemane (2008). Hare zde odkazuje na „noc pochyb“, kterou zakusil Ježíš Kristus v zahradě Getsemanské – a podobnou zkouškou nechá projít všechny své postavy. Nevzdávej to je tak hrou o morálních kompromisech, o tom, jak často je člověk v pokušení vzdát se svých ideálů. A jistě má co říct k již zmiňované krizi demokracie v současném západním světě, aniž by dramatik připravil své diváky o pořádný kus zábavy. Neboť „zabavit“ znamená také „udržet pozornost“ – a v tomto smyslu mělo by být divadlo „zábavné“ vždy.
–mil–
David Hare:Režie:Premiéra:Nevzdávej toJuraj Deák15. 5. 2015
