Inspicient Karel Hovorka mladší
V první části vzpomínek inspicienta Karla Hovorky jsme vám představili jeho důležitou divadelní profesi, která se navíc v rodině Hovorkových dědila z otce na syna.
Karel Hovorka starší působil jako inspicient v Divadle na Vinohradech od roku 1947 až do roku 1967, kdy profesi předal synovi a později pracoval pro vinohradskou scénu dalších více než dvacet let jako asistent režie a inspektor hlediště. Původně studoval na konzervatoři a chtěl být hercem, ale jeho pedagog, moudrý profesor Ladislav Pešek, mu navrhl, aby se raději než nespokojeným hercem na oblasti stal právě inspicientem a využil v této profesi svůj výjimečný organizační talent – už jako student totiž Karel Hovorka st. úspěšně organizoval různé oslavy, svatby a večírky. Mladý adept herectví dobrou radu poslechl, ale na hereckou profesi nikdy nezanevřel a zahrál si řadu malých rolí i ve filmu, účinkoval např. ve snímcích režiséra Jiřího Menzela.
Řečeno současnou manažerskou terminologií byl Karel Hovorka starší svým založením spíš iniciátor projektů a jeho syn Karel Hovorka mladší zase jejich vykonavatel. „Táta dokázal zařídit všechno na světě,“ vzpomíná Karel Hovorka, „Kdysi na Vinohradech existovalo slavné divadelní fotbalové mužstvo, složené z herců, členů techniky a mimického sboru. Otec zařídil, že na zápas v Otrokovicích přišlo 11 tisíc diváků – více než na souboj ligových mužstev. V době normalizačního marasmu se vypravil na ÚV ČSTV a získal pro vinohradské fotbalové mužstvo 15 tisíc korun na dresy, kopačky a teplákové soupravy, což bylo víc peněz, než tehdy dostávala druholigová mužstva.“ Karel Hovorka senior také v roce 1950 založil vinohradský mimický sbor. Režisér Jan Škoda si postěžoval, že herci nechtějí hrát „čurdy“, role s jednou větou. Hovorkovým nápadem pak bylo, aby divadlo mělo svůj sbor, jehož členové by hráli takové malé role, nebyli by v angažmá a byli by placeni za odehrané představení. Režisér Škoda s tím souhlasil a podnikavý inspicient opravdu sehnal asi dvacet žen a dvacet mužů do začátku. Vinohradský mimický sbor existuje dodnes, v současné době s ním spolupracuje asi 70 lidí.
Jaroslav Moučka (Trepifajksl)
a Vlasta Chramostová (Marjána Plajznerová),
Jan Drda: Dalskabáty – hříšná ves,
r. Miloslav Stehlík, 1959Hovorkovi byli divadelní rodina. Na Vinohradech pracovala i maminka Karla Hovorky mladšího, léta byla členkou zmíněného mimického sboru a dlouho prodávala v pokladně, z divadla odešla v roce 1970. Malý Karel trávil s rodiči v divadle hodně času. Když se ho prý jako tříletého kluka někdo zeptal, čím bude, už tenkrát odpověděl, že inspicientem! Ostatně jeho život byl s divadlem spojen doslova od prvních hodin. „Narodil jsem se v porodnici v Londýnské ulici, a když mámu z porodnice pustili, šla mě ukázat rovnou do divadla. Ve vrátnici zrovna seděl Otomar Krejča a táta řekl: ,Otomare, nechtěl bys mému klukovi jít za kmotra?‘ A Otomar souhlasil. Vzpomínám, že před narozeninami se mě pak táta v dětství pokaždé ptal, co bych si přál. Měl jsem jediné přání: vidět celé divadelní představení až do konce. Rodiče mě totiž vždycky v polovině poslali domů spát.“ Části jednotlivých představení znal Karel Hovorka už v dětství nazpaměť. Když se hrála slavvná inscenace Dalskabáty – hříšná ves, stál nejčastěji v portále a s nadšením sledoval děj, protože na jevišti byli jeho oblíbení „strejdové a tety“ – Jaroslav Moučka, Vlasta Chramostová a další… „Jednou Ilja Prachař, který hrál kostelníka, zapomněl text a paní nápovědka zrovna nebyla soustředěná, Ilja už se tvářil zoufale, a tak jsem mu to ,hodil‘ z portálu a dostal jsem pak za odměnu velkou čokoládu – svůj první honorář!“
Budoucí inspicient při představeních buď visel na žebříku u osvětlovačů nebo seděl na svém místě vedle táty u schodů pod jevištěm. V divadle prožíval všechny soboty a neděle, přes týden ho vychovávala babička s dědou a víkendy trávil s rodiči v divadle – tehdy se hrálo dvakrát v sobotu i v neděli. „Jako dítě jsem nikdy nebyl na horách, neměl jsem sáňky ani lyže. Na hory nebylo kdy. Pořád jsme byli v divadle. Byly tady i jiné děti, dneska slavní herci, potomci slavných rodičů: Honza Fišar, Ťulda Brousek, David Prachař, ale já jsem tu asi trávil nejvíc času.“
V 17 letech nastoupil Karel Hovorka mladší jako elév – inspicient, tatínek se domluvil s ředitelem divadla Dr. Františkem Pavlíčkem a jako svou inspicientskou premiéru měl syn řídit představení Jindřich IV. „Táta mi řekl: ,Všechno znáš, víš, co je třeba, tak už tu jsem zbytečný.‘ A odešel. Byl jsem na omdlení. Hodili mě tenkrát prostě do vody, aby se vidělo, jestli umím plavat. Až po letech jsem se dozvěděl, že táta stál tajně celou dobu v portále a byl připravený zasáhnout. Riskoval, ale jsem mu za to dodnes vděčný.“
(pokračování v příštím čísle)
