Vážení diváci,

v době, kdy vyjde toto číslo našeho měsíčníku, bude mít již Čapkův Loupežník po premiéře. Představení je vhodné nejen pro dospělé, ale i pro dospívající mládež a pro rodiny s dětmi. Možná budeme žasnout nejen nad příběhem lásky, nezodpovědného mládí a starostlivostí rodičů, ale také nad tím, jak za necelých sto let náš český jazyk zchudl. O kolik pokladů naší krásné mateřštiny jsme se za to necelé století připravili, kolik krásných slov jsme již léta neslyšeli a nepoužívali. To pochopitelně nebyl hlavní důvod, proč jsme si Čapkův příběh vybrali a vrátili jej na jeviště, kam právem patří. Karel Čapek byl v Městském divadle na Královských Vinohradech nejen dramaturgem, ale také úspěšným režisérem. Jeho bratr Josef pak obohatil vinohradskou scénu o mnoho báječných výprav. Vůbec se nestydím za to, že se k tomuto odkazu hlásím. Budova našeho divadla má svůj nezaměnitelný genius loci a ve svých zdech má zapsáno mnoho velikánů českého divadla. Stačí se jen zaposlouchat do toho ticha a nechat promlouvat básníka, kterého s velkou pokorou opět na vinohradské jeviště uvádíme.

Jste všichni srdečně zváni!