Shakespearovo Zkrocení zlé ženy je komedií, která je pověstná důmyslnými slovními půtkami i láskyplným smiřováním. Ve svém základu je přece tolik podobná tomu, co každý tak dobře známe, přitom je lákavá pozitivním nábojem i pointou, která našim životům občas chybí. V nové vinohradské inscenaci to jiskří mezi hereckými hvězdami Andreou Elsnerovou a Filipem Blažkem. „Krotíme se navzájem. Nejdřív nás to dráždí, pak baví a pak se opravdu zamilujeme. Možná je Filipův Petruccio taktičtější, Kateřina pak emotivnější a žensky vnímavější. Ale jinak jsme vyrovnaní partneři“ – říká Andrea Elsnerová. Umělecký šéf Juraj Deák připravil klasickou interpretaci známého díla, která si hraje s tradicí alžbětinského divadla i renesanční komedií dell’arte, ale stojí především na hereckých osobnostech a jejich výkonech. „Chceme, aby se diváci těšili do divadla. Ve světě, který je plný intolerance a arogance, je velmi důležité hrát o tom, že harmonie mezilidských vztahů je možná. Rádi bychom předávali svědectví o tom, že cesta k porozumění mezi mužem a ženou není jednoduchá, ale stojí za to ji projít.“ – pat –
Budou to právě dva roky, co se sešli tehdejší umělecký šéf a budoucí Cyrano v jedné osobě, ředitel divadla, autor hudby a režisér. Ukázalo se, že přání spojená s inscenací Cyrana jsou tak veliká a různá, že se spolu na jedno jeviště nevejdou. Nicméně se všichni domluvili, že se domluví. Pamatuji, kolik údivem vzklenutých obočí jsem pak viděl, když padlo jméno představitelky Roxany.
Pamatuji, jak často jsem vrstevníkům svých dětí musel stvrzovat, že hudbu píše „ten“ Xindl X, a také znepokojení mých vrstevníků ze stejného důvodu. Nevím už ale, kdy se ona domluva, že se domluvíme, začala měnit v produktivní úmluvu. Bylo to v okamžicích, kdy se v dialogu Roxany a Cyrana rodila směs plachosti a síly, okořeněná melancholií vědomí časů malin nezralých? Nebo když jsem po ránu potkával režiséra s Kristiánem, jak se vrací ze zkoušky „navíc“? Nebo když se za světla pracáku z jeviště začala hrnout (odpusťte mi ten okultně-mystický divadelní žargon) energie z výstupu kadetů, který korunovala rockerská drsnost a naléhavost Cyrana? Jisté je, že se ale za podpory celého „baráku“ (a že se chvílemi otřásal) začaly obavy měnit v očekávání, která se později v mnohém naplnila. Je to Cyrano se vším, co k němu patří. Takový, jak divadelníky i diváky provokuje, baví a naplňuje katarzí. Je to hra o cti, odvaze, omylech a o lásce. Přijďte se na ni podívat.
