Muzikál Jak udělat kariéru snadno a rychle otevřel novou sezonu Divadla na Vinohradech. Už před začátkem prázdnin, kdy režisér Radek Balaš zahájil zkoušky, bylo jasné, že půjde o mimořádně náročnou práci. Největší odměnou za několikaměsíční úsilí byl všem zúčastněným tvůrcům a účinkujícím potlesk diváků i pochvaly některých kritiků, kteří si nemohli nevšimnout drobných – premiérových – chyb a chybiček, ale přesto potěšili následujícími řádky:

„Poctivá práce, na jakou je vždycky pěkný pohled,
s výsledkem aktuálně satirickým.“
Josef Herman,Divadelní noviny„Na rozdíl od zpěváků přidávají herecký rozměr
a překvapují i pohybovou zručností.“
(70 %) Nela Hermanová,Mladá fronta DNES„Inscenace diváky bohatě zahrnuje nabídkou nápadů,
vtipných narážek a point...“
(80 %) Radmila Hrdinová,Právo

Příběh umývače oken J. P. Finche, který to dotáhne až do nejvyšších pater firemního žebříčku, patří mezi nejúspěšnější broadwayské muzikály. Kdo si snad myslel, že muzikál má být jen sbírkou písní, které zpívají „hvězdy s hlasem i bez“, ten jistě v naší inscenaci objeví i řadu nových tváří, které (neskromně řečeno) opravdu skvěle hrají.

 Muzikál je totiž také divadlo. Jak to výstižně napsal nedávno zesnulý divadelní teoretik Ivo Osolsobě: „Muzikál je divadlo, které mluví, zpívá a tančí.“ A navíc Frank Loesser a Abe Burrows dokázali příběh „Kariéry“ vymyslet tak, že je to divadlo, které vás bude také bavit.

 – pat –

 Jeden pokoj ve slavném hotelu na atraktivní adrese, muž a žena. Tři skvěle napsané „manželské“ duely z různých fází manželského svazku. Žádné ze tří komediálních partnerských utkání se neodehrává v domácím prostředí, ale v hotelovém luxusu. Autor dobře ví, že doma se našim vztahům nikdy nemůže přihodit to, co v pronajatém a nákladném prostoru. Tři dvojice předních vinohradských herců (Juřičková proti Zahálkovi, Postlerová proti Dvořákovi a Žilková proti Řezáčovi) v režii M. Stropnického v těchto duelech nejen baví skvostnými dialogy, ale sdělují i svou zkušenost ze složitého, ale krásného manželského soužití.

 Jedna kancelář, dva baviči. Neil Simon sdílel v padesátých letech jako scenárista filmové společnosti nějakou dobu kancelář s Woodym Allenem. Úkolem obou pozdějších hvězd filmu a Off-Broadwaye bylo vymýšlet pointované konverzační vtipy do scénářů jiných autorů. Pracovní doba byla prý na píchačky a denní norma „padesát hlášek“. Kolik z nich nacházíme ve zralých textech obou těchto bývalých spolupracovníků?

 Jedno jeviště uprostřed Prahy a na něm současně hry obou těchto autorů. Vedle Allenovy Mocné Afrodité nabízíme divákům posledních několik repríz Simonovy komedie Apartmá v hotelu Plaza před její lednovou derniérou. Přijďte posoudit, který z autorů je vtipnější.

– dral –