2022
2023
DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2022/2023 / IV – PROSINEC
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
TŘI OTÁZKY
… pro Anežku Lipusovou, překladatelku hry
Lopeho de Vegy Ovčí pramen
Jiří Janků
Po mnoha letech se na české jeviště vrací jedno z vrcholných děl španělského dramatika Lopeho de Vegy Fuente Ovejuna (v minulosti se též uvádělo jako Ovčí pramen či Vzbouření na vsi). Hru přímo pro Divadlo na Vinohradech nově přeložila Anežka Lipusová a my jsme jí při té příležitosti položili tři otázky, abychom se o hře dozvěděli trochu víc.
Překladatelka Anežka LipusováHra Lopeho de Vegy Fuente Ovejuna bezesporu patří do zlatého fondu španělské dramatiky. Bohužel, u nás nebyla dlouhou dobu uváděna, patrně kvůli tomu, že ji předešlý režim tak trochu politicky zdiskreditoval tím, že se tvůrci často snažili soudržnost obyvatel španělské vesnice ideologicky interpretovat jako důkaz prospěšnosti kolektivizace venkova. Naší snahou je tuto hru v očích diváků rehabilitovat. V čem může být podle vás v dnešní době tato hra aktuální?
Lope de Vega byl Shakespearův současník a jejich tvorba nese podobné rysy, proto jsem si jistá, že stejně, jako se na českých jevištích s úspěchem inscenují Shakespearova díla, i hry Lopeho de Vegy mají i dnes divákům co říci a týkají se podobně nadčasových témat. Ve hře Fuente Ovejuna se jedná primárně o téma zneužívání moci k vlastnímu prospěchu, což je bohužel věc, která se nás všech v poslední době dotýká dost intenzivně. Dalším z nosných bodů hry je síla spočívající v jednotě a společenství, fakt, že člověk není proti bezpráví a nespravedlnosti bezmocný, pokud není sám a najdou se i ostatní, kteří jsou ochotni se ozvat a nahlas prosazovat pravdu. Třetím tématem, dnes bohužel stále aktuálním, je téma ženského společenského postavení – zneužívání žen a jeho tiché akceptování ve společnosti. To vše, ve spojení s humorem, který je v textu stále přítomný, z Fuente Ovejuny činí opravdu aktuální výpověď navzdory tomu, že od jejího napsání uplynulo víc než 400 let.
Každý překlad divadelního textu je do jisté míry i jeho interpretací. Co všechno vlastně překlad takovéhoto historického textu obnáší a musela jste se nějak speciálně připravovat?
Práce na překladu je samozřejmě náročnější v momentě, kdy se jedná o hru velmi dobře známou, psanou ve verších, a navíc vycházející z reálných historických událostí. Bez nastudování všech souvislostí, okolností uvedení a vzniku hry a jazykové přípravy je tedy práce na takovémto překladu nemožná, i když se španělštině a španělské literatuře věnuji už od svých středoškolských studií na česko-španělském gymnáziu. Základ je ale u jakéhokoli druhu překladatelské práce stále stejný, tedy předat co nejlépe to, co autor chtěl sdělit, a to navzdory tomu, že se ocitáme v jiné době, v jiné zemi a jiném kulturním a společenském prostředí.
Co vás při překládání textu nejvíc zaskočilo, respektive s jakými překážkami jste se musela při převodu Fuente Ovejuny do češtiny potýkat?
Kromě velké úcty, kterou chovám k brilantnímu textu Lopeho de Vegy, jsem se setkávala s celou řadou „praktických“ problémů k řešení, například jak českému divákovi přirozeně a nenásilně přiblížit historické pozadí textu, hierarchii tehdejší společnosti i náladu v zemi, která v té době procházela řadou zásadních politických změn. To vše samozřejmě ve veršované formě, která se v procesu překládání v jistých úsecích hry tvoří snadněji v souvislosti s pasážemi, které plynou téměř samy od sebe, jako například dialogy, milostné verše nebo vtipy a slovní hříčky, a naopak obtížněji v situacích, kdy se jedná o složité monology vysvětlující historické události a pozadí děje hry. Na rozdíl od češtiny ve španělštině také velmi dobře funguje tzv. asonanční rým, to znamená rým založený na zvukové podobnosti samohlásek, ne souhlásek. Při překladu jsem došla k názoru, že tento rým v češtině není možné se stejným funkčním efektem používat, protože v naší řeči zkrátka „není slyšet“, a posluchač jej prakticky vůbec nezaznamená. Musela jsem tedy při tvoření zvukomalebnosti volit jiné postupy. Poslední komplikací bylo například velké množství historismů a specifické, historicky podmíněné slovní zásoby.
