DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2021 / 2022 / V - LEDEN
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
PREMIÉRA
Vladimír Čepek
První premiérou kalendářního roku 2022 bude komedie Provaz o jednom konci, kterou z textů Johanna Nepomuka Nestroye sepsali v šedesátých letech minulého století Karel Kraus a Zdeněk Mahler pro režiséra Otomara Krejču. Ten ji poprvé inscenoval v Divadle za branou v roce 1967 a tato inscenace se stala slavnou. V Divadle na Vinohradech ji poprvé nastuduje režisér Radovan Lipus.
Návrhy kostýmů pro roli Lipse (Jan Šťastný) a roli Madame Glanzové (Simona Postlerová),
autorkou návrhů je Eva Kotková.
Text využívá Nestroyových postupů, zápletek a bonmotů. Z jeho lidových komedií přicházejí do Provazu předměstští obchodníčci a svět jejich milostných, často neopětovaných, vzplanutí, spojených s jejich podnikáním. Touží po lepším světě a své naděje vkládají do příjezdu nového zámeckého pána. Pan Lips, jak se onen nový majitel zdejších nemovitostí jmenuje, je však zmožen životem v přepychu. Jeho starý sluha mu chce pomoci, a snaží se vymyslet něco, co by Lipse vytáhlo z celoživotní únavy, deprese a letargie. Uzavřou spolu sázku a v rámci této sázky se dohodnou, že zkusí pomoct z bídy jednomu z drobných živnostníků, který přišel o všechno. Sluha věří v lidské dobro a tvrdí, že tomuto chudákovi k lepšímu životu postačí jen nejnutnější peníze. Jeho pán Lips je však přesvědčen, že dotyčný se nespokojí s málem a bude chtít stále víc. Další možností, jak zahnat životní nudu, se pak jeví možnost, že by se pan Lips oženil. A objeví se už i konkrétní dáma… Před divákem se začne odvíjet kolotoč zamilovávání, sázek, lásek, intrik, vzestupů a pádů plný komických situací, gagů a kupletů. Kde se nakonec zastaví a kdo vyhraje sázku?
Johann Nepomuk Nestroy (7. prosince 1801 ve Vídni – 25. května 1862 ve Štýrském Hradci) byl vynikající rakouský divadelník, herec, operní zpěvák, dramatik a satirik s českými kořeny. Při psaní svých frašek jistě vycházel i ze svého bohatého a pestrého osobního života. (Však i jeho život zpracoval například dramatik Peter Turrini ve své hře Můj Nestroy.) Byl dvakrát ženatý, milostných pletek měl však mnohem více. Poprvé se oženil 7. září 1823 s Marií Wilhelminou von Nespiesny, s níž měl syna Gustava. Toto manželství se rozpadlo po necelých čtyřech letech, v roce 1827 Maria utekla se svým milencem a syn zůstal u otce. Krátce poté, v sezoně 1827/1828, se Nestroy seznámil s herečkou Marií Antonií Cecílií Lacherovou, která si podle jména svého skutečného otce říkala Marie Weilerová. Stala se Nestroyovou osudovou ženou, měli spolu tři děti, k jejichž legitimizaci došlo až téměř v jejich dospělosti v roce 1858, možná i proto, že předchozí manželství se podařilo rozvést až v roce 1845. I přes mnoho problémů, rozchodů, znovushledání a bouřlivých scén, jejichž důvodem byly kromě jiného umělcovy četné milenky, například herečka Karolína Köferová, vztah s Marií Weilerovou vydržel a Johann Nepomuk Nestroy ji nakonec učinil svou univerzální dědičkou.
Ale vraťme se zpátky k naší premiéře. Ta samozřejmě nemá být jen pohádkou nebo vzpomínkou na slavnou inscenaci Divadla za branou, ale má být aktuální inscenací, oslovující současné publikum. K tomu by měla pomoci i proměnlivá scéna Davida Baziky, nápadité kostýmy Evy Kotkové, a především zcela nové hudební zpracování. Texty i hudbu skládá přímo pro naši inscenaci známý ostravský písničkář a bavič Jiří Krhut.
Provaz o jednom konci
