Marek Lambora (Romeo) a Sabina Rojková (Julie),
W. Shakespeare: Romeo a Julie, r. Juraj Deák, 2015
Už potřiatřicáté (od premiéry v roce 2015) bude 31. května stát pohledný vinohradský Romeo (Marek Lambora) pod balkonem křehké Julie (Sabina Rojková) v zřejmě nejslavnějším dramatu všech dob. Potřiatřicáté se budou diváci rmoutit nad nepřízní osudu, stíhající zamilovaný pár, ti starší budou vzpomínat na své lásky a ti mladí se možná začnou těšit na to, co je potká…
Příběh mladičkých veronských milenců patří mezi nejslavnější milostné příběhy vůbec. O tom, že „Romeo a Julie se měli rádi, ale dopadlo to špatně“, slyšeli zřejmě i ti, kdo skvostné Shakespearovo drama nikdy neviděli ani nečetli. Hraje se už přes 400 let, bylo zfilmováno, zhudebňováno, ale jeho největší sílu mohou prožít diváci spolu s živými herci právě v divadle. Shakespeare tento příběh nevymyslel, při psaní se inspiroval starší osvědčenou látkou, některé motivy jsou známy už z antických zpracování, existuje i podobný italský příběh z 15. století. Velký dramatik však dokázal původní motivy zpracovat tak, že vzniklo nadčasové drama, zasahující diváky v každé době. Dvojjediné téma hry – láska a nenávist je také vrcholně nadčasové. Láska (i nenávist) jsou stále stejné – a zároveň pokaždé nové a jedinečné.
„Inscenovat v současné době Romea a Julii znamená myslet hlavně na mladé diváky, protože každý dospělý ,svého‘ Romea a Julii už viděl,“ říká režisér inscenace a umělecký šéf DnV Juraj Deák. „Samozřejmě si přejeme, aby se i dospělý divák přišel znovu podívat na novou verzi příběhu, ale podle mého názoru by měl každý mladý člověk jednou v životě tento věčný příběh v divadle vidět. Slyší o něm ve škole, možná od starších sourozenců, rodičů či prarodičů, zároveň má v sobě asi i trochu skepse, protože si říká: ,Jestli to fungovalo na ty starší, tak na mě to určitě fungovat nebude…‘ Proto je třeba k té látce přistupovat znovu a znovu nejen s velkou odpovědností, ale také s mládí blízkou drzostí, a o to jsme se snažili. Chtěli jsme, aby to představení mladé lidi bavilo a aby měli pocit, že jim je ten příběh blízký i přes obrovskou časovou propast.“
Sledujete mladé diváky při představeních?
Rád se chodím dívat na představení, kde je mladé publikum – mladý divák je totiž nekonvenční, reaguje spontánně, na rozdíl od staršího diváka, který už má jakousi kulturní zkušenost, a když se mu něco nelíbí, mlčí nebo je schopen to „skousnout“. Mladý divák je velmi nekompromisní, pokud se mu něco nelíbí, začne si povídat, směje se, nebo dokonce vysmívá… Proto mě těší, že mladé publikum při dopoledních představeních reaguje spontánně, až bouřlivě, věřím, že jsme se touto inscenací do vkusu mladého publika trefili.
Zasáhne příběh Romea a Julie podle vás znovu i diváka, který ho zná?
Každý silný příběh zapůsobí, pokud je podávám s nasazením a s nápadem. My jsme se snažili posílit jeho romantičnost, hledali jsme v něm i komické stránky, ale zároveň jsme se nevzdávali ani toho dramatického a lyrického v něm. Mladí diváci to vnímají a přijímají velmi dobře. Kromě toho máme šikovné protagonisty –
Sabinu Rojkovou a Marka Lamboru, oba si rychle dokážou získat srdce mladých diváků – svých vrstevníků.
Inscenace Juraje Deáka je třetím uvedením Romea a Julie v celé historii Divadla na Vinohradech. Poprvé nastudoval toto drama režisér František Štěpánek v roce 1979 s Oldřichem Kaiserem a Lenkou Kodešovou (Skopalovou), v roce 1992 obsadil režisér Jan Burian do rolí mladých milenců Ivana Trojana a Vendulku Křížovou. Přijďte se podívat na naše současné skvělé protagonisty a nechte na sebe působit slavný příběh!
