Georges Feydeau: Když ptáčka lapají..Inscenace Když ptáčka lapají... je již šestým uvedením Georgese Feydeaua na jevišti Divadla na Vinohradech. Hry tohoto autora jsou stálou oporou repertoáru. Cesta Feydeauových komedií za uznáním a na jeviště tradičních divadel přitom nebyla jednoduchá. Původně se jeho hry uváděly především v bulvárních divadlech, která se orientovala spíše na komedie a lidovou zábavu. Sama hra Když ptáčka lapají... (v originále Un fil à la patte) měla premiéru roku 1894 v Théâtre du Palais Royal. Feydeauovy hry byly nadmíru populární, první inscenace jeho Dámy od Maxima se dočkala bezmála tisíce repríz a mluvilo se o ní jako o druhé největší atrakci světové výstavy hned po Eiffelově věži. Později se Feydeauovy komedie dočkaly jak zfilmování, tak uvedení na nejváženější francouzské scéně, Comédie Française, kde se nyní hraje právě Un fil à la patte.
Feydeau jako autor vychází z nejlepších tradic francouzské komedie, ve svých postavách navazuje na typy z Molièrových her, které rozvíjí do moderní podoby. Postavy modeloval podle předlohy svých přátel a známých ze šantánů, divadel a kabaretů – francouzského polosvěta, který narušoval středostavovskou morálku počestných rodin. Konvence dobré společnosti vyžadují od postav jeho her vybrané chování, ale to je narušováno skandály – odhalením milenců schovaných ve skříni, či ještě nevhodnějšími honičkami. V salonech, kde by měla plynout společensky vhodná konverzace, ideálně na téma počasí, dochází k nejrůznějším faux pas. Ve hře Když ptáčka lapají... se hlavní hrdina Fernand dopouští jednoho faux pas za druhým, když se snaží zakrýt před svou milenkou fakt, že se bude ženit, a před svou nastávající i její maminkou zase utajit existenci své milenky.
Navzdory tomu, že hra vznikla na sklonku 19. století, dokáže stále rozesmát. Zobrazuje prekérní situace, které každý z nás může dobře znát. Když sledujeme, jak tyto situace na jevišti řeší hrdina, pociťujeme úlevu, že jsme se do něčeho podobného nezamotali sami. Smích pomáhá uvědomit si, že různá životní úskalí, která na první pohled vnímáme jako osobní tragédii, jsou vlastně směšná. Můžeme se opřít do sedaček a děj komedie si plně vychutnat.
