Více než sto let se hraje tato slavná komedie irského dramatika Bernarda Shawa. Patří k nejsledovanějším, nejslavnějším a nejzábavnějším. Byla předlohou nejen pro několik filmových adaptací, ale i pro nesmrtelný muzikál My Fair Lady. Jak je to možné?
Bernard Shaw nosil námět v hlavě dlouhých patnáct let. A přiznejme si otevřeně, že důvodem nebyl příběh, který pochází z řecké mytologie. Tou skutečnou příčinou byla herečka, která v Mistrově životě zaujala pozici dámy, které se říká femme fatale.
Jmenovala se Stella Campbellová (1865–1940) a Mistr pro ni napsal roli, kterou do té doby ještě nehrála. Vynikající představitelka tragických shakespearovských postav měla zahrát obyčejnou květinářku z ulice. A aby toho nebylo málo, bylo jí už 49 let, a dramatik jí předepsal postavu sotva dvacetileté dívky!
Shaw si ale byl naprosto jistý a jeho divadelní instinkt ho nezklamal. Musel se však obrnit trpělivostí a počínat si velmi diplomaticky. Ostatně zlí jazykové tvrdí, že nebýt složité finanční situace, Campbellová by na to nikdy nepřistoupila.
Dramatik do postavy svérázného profesora Higginse promítl hodně ze sebe samého; a do Lízy pro změnu z dámy svého srdce. A právě v tom podle všeho tkví příčina neobyčejného úspěchu jeho hry. To, co se před námi, jako diváky, odehrává, není romantický příběh z počátku minulého století, ale komedie o tom, co zubu času naprosto spolehlivě odolává: o vztahu mezi mužem a ženou, o nástrahách, které musejí překonávat a – v případě této hry – i o nečekaném rozuzlení.
Pygmalion, zkusíte-li ho takto přečíst, je najednou hrou velmi osobní; už to není „pouze“ komedie o soběstředném a excentrickém profesorovi fonetiky, ale především o vztahu muže a ženy. A ten, jak dobře víme, je vděčným námětem všech umělců, kam až sama paměť lidstva sahá.
Inscenační tradice se postupně ustálila na jiném věkovém vzorci, než to bylo původně při první londýnské premiéře v roce 1914. Líza je role jako šitá pro mladou talentovanou herečku a Higgins pro zkušeného herce. Stejně tak tomu bude i v naší vinohradské inscenaci. Jako Líza se představí Šárka Vaculíková a jejím hereckým partnerem bude Jan Šťastný. Pygmalion by ale nebyl Pygmalionem bez Higginsova přítele plukovníka Pickeringa a Lízina otce, popeláře Doolittla – což je skvělá herecká příležitost pro další dva vynikající členy našeho hereckého souboru: Tomáše Töpfera a Svatopluka Skopala.
–tok–
Bernard Shaw: Pygmalion
Režie: Juraj Deák
Premiéra: 22. dubna 2016
