Podkrovní prostor Divadla na Vinohradech, který v 70. letech vznikl při přestavbě budovy zrušením divácké galerie, slouží nejen hercům jako zkušebna, ale opět naplno i divákům jako Studiová scéna.
V intimním komorním prostoru pro šedesát diváků jsou studiové inscenace uváděny již dvacet let. Teprve v této sezoně se však vedení divadla rozhodlo využít možností prostoru beze zbytku a také zdejší repertoár oproti jisté dosavadní dramaturgické náhodnosti jasněji zaměřit.
Byli to ostatně sami diváci, kdo vřelým přijetím Topolovy Kočky na kolejích, Barč-Ivanovy hry Dva a Landovského Hodinového hoteliéra upozornil na zájem a potřebu věnovat se malým skvostům, které vytvořili čeští a slovenští dramatici. Jde o díla, jejichž obsah by nemohl ideálně vyznít na velkém jevišti pro velké auditorium. Hodnota těchto textů je sdělitelná právě v intimitě studiového prostoru. Ten také umožňuje soustředěnější a skutečně vlastně laboratorní hereckou práci.
Od začátku této divadelní sezony jsme tedy zahájili na (nově pojmenované) Studiové scéně program Česká (a slovenská) komorní hra. Inscenace se těší vesměs velkému diváckému zájmu a skoro všechny reprízy bývají záhy po zahájení předprodeje vyprodány. Přesto bych chtěl na možnost vidět „velké Vinohrady“ v mikroskopu studiové práce upozornit i ty diváky, kteří dosud poněkud horolezecký výkon – čtyři patra (bez výtahu) do Studiové scény neabsolvovali. Vedle pravidelného repertoáru se ve Studiové scéně konají každý měsíc oblíbené Večery bez líčidel, kde Robert Tamchyna rozpráví s umělci svázanými s Vinohradským divadlem, a příležitostné programy a také tematické přednášky vážící se k repertoáru divadla i k jeho historii.
Březnovou premiérou Smočkovy legendární hry Piknik, kterou před padesáti lety zahájil svou činnost Činoherní klub, jsme dosáhli stavu, kdy náš zdejší repertoár nabízí čtyři inscenace. K vidění je Landovského Hodinový hoteliér, ve kterém excelují v dědkovských rolích Oldřich Vlach a Jaroslav Satoranský. Tři vinohradské herečky mladší střední generace – Andrea Elsnerová, Antonie Talacková a Zuzana Vejvodová – překvapí v niterné a pravdivě současné hře Lenky Lagronové Nikdy. Tolik dnes vyžadovanou „genderovou vyváženost“ této inscenaci přináší právě Piknik s pěti zástupci mladší střední herecké generace souboru, hrají Marek Holý, Jiří Maryško, Daniel Bambas, Denny Ratajský a Michal Novotný. Velkou radost všem v divadle způsobila česká premiéra hry debutující Terezy Verecké Na kamenném, kamenném poli (Job), sociální groteska dotýkající se skutečně ožehavé současnosti, s vynikajícím Lubošem Veselým v hlavní roli.
Jevištní technika našeho divadla udělala vše pro to, aby kapacity Studiové scény (a jejího zázemí) uzpůsobila možnosti mít zde na repertoáru až pět inscenací. Tou pátou bude v září komedie Milana Uhdeho Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl. Na stole máme připravenu narůstající hromádku dalších českých a slovenských textů, které bychom časem chtěli „nahoře“ uvést. Záleží samozřejmě zejména na zájmu diváků, který jediný může oprávnit naši důvěru v hodnotu tvorby domácích autorů.
