DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2019 / 2020 / VII BŘEZEN
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
ZÁKULISÍ
Příběh nástupu pandemického nouzového stavu v zákulisí divadla není s ohledem na utlumování a změnu života celé společnosti nijak mimořádný. To jen potvrzuje starou známou pravdu, že divadlo žije životem své obce a sdílí její osudy. Někdy se divadlu podaří být maličko v předstihu, jindy naopak za společenskými ději zaostává.
Marek Holý (Loupežník) a Sabina Rojková (Mimi), K. Čapek: Loupežník,
r. T. Töpfer, 2015Tentokrát je předstih mírný. Ještě v pondělí 9. března jsme odehráli dvě vyprodaná představení. Od 10. března začala platit postupně zpřísňovaná karanténní opatření. Pamětníci v zákulisí si vzpomněli na časy, kdy divadlo nehrálo, ale pořádalo stávkové večery v listopadu 1989. Ti ještě více pamatující si vzpomněli na uhelné prázdniny, ty však měly svůj předem daný časový limit, v jehož rámci bylo možné plánovat. Takoví pamětníci, kteří by zažili, jak činnost divadel za protektorátu zastavovalo stanné právo či totální válka, už mezi námi v zákulisí nebyli.
Děkujeme všem divákům, kteří si ponechali vstupenky na zrušená představení, a opravdu se těšíme na chvíli, kdy jim za ně budeme moci zahrát očekávané tituly v náhradních termínech.
Ještě celý týden, do soboty 14. března, se zarputile a statečně scházela celá jevištní a zákulisní posádka tvořící inscenaci Českého románu, určitě téměř sedmdesátka lidí, a provedla inscenaci hlavními zkouškami. Další omezení zastavila i tuto práci. Z inscenace máme fotky – a těšíme se, jak ji doděláme a uvedeme nejdříve, jak jen to bude možné. Poselství Olgy Scheinpflugové a Karla Čapka o českém údělu určitě zazní v nových souvislostech povzbudivě a apelativně.
Pak jsme, jako mnoho jiných v této zemi a jako všechna divadla, šili roušky, abychom měli pocit, že nějak užitečně přispíváme k ochraně celé společnosti. Ředitel Tomáš Töpfer osobně odvážel denní várky do pečovatelského domu na Chodově a na Hagiboru.
A nakonec se v zákulisí zrodila myšlenka, jak k ochraně zdraví přispět našimi, divadelnickými prostředky. Řeč je o zdraví duševním, o smysluplném užití času, který náhle omezením každodenního pohybu vznikl jako volný, a mohl by nás začít pustošit, kdybychom ho cítili jako prázdný.
Filip Blažek (Petruccio) a Andrea Elsnerová (Kateřina),
W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, r. J. Deák, 2012Tak vznikl projekt nazvaný HRAJEME I V KARANTÉNĚ. Od roku 2012, kdy do divadla nastoupil tým ředitele Töpfera, zaznamenáváme veřejné generálky našich inscenací. Na těchto pracovních, ale divácky komfortních záznamech (pořízených čtyřkamerově v kvalitě HD) máme téměř celý repertoár, který jsme uvedli, včetně inscenací po derniéře, a samozřejmě i těch, které jsou součástí aktuálního repertoáru. Jde o víc než padesát titulů – inu, vinohradské zákulisí a jeviště bylo po celé ty roky pilné.
Rozhodli jsme se od pondělí 23. března každý den ve 20.00 hodin vysílat prostřednictvím odkazu na webu divadla (www.divadlonavinohradech.com) streamováním jednu z našich inscenací, druhý den ji pak ve „streamované repríze“ uvést ve 14.00 hod. Tituly zařazujeme v okamžiku, kdy nám to dovoluje autorské právo. Každý týden bychom –
bude-li to možné – rádi živě uvedli oblíbený Večer bez líčidel (v rouškách).
Ve chvílích, kdy dramaturg v zákulisí píše tuto zprávu, je celý projekt HRAJEME I V KARANTÉNĚ před spuštěním, celé zákulisí drží (dezinfikované) palce, aby se vše technicky i obsahově vydařilo. A také aby náš záměr splnil svůj cíl – aby divadlo pomohlo své obci projít těžkými časy. A především – aby to co nejdříve skončilo, a my jsme mohli pro naše publikum hrát zase „tváří v tvář“, bez roušek a bez obav.
Držme si palce!
dral -
„Hrajeme i v karanténě“
