ZÁKULISÍKaždoroční vítání jara dramaturgickým plánem
O rituálech, které panují v divadelním zákulisí, se ledacos traduje. Rituál sleduje přísným dodržováním pravidel a přesným opakováním tradovaných úkonů, jejichž smysl už dnešnímu člověku často uniká, jediný cíl – provázat konkrétní okamžik s věčností a konkrétní místo s nekonečným vesmírem, a ovlivnit tím vřazením do vyššího řádu bytí ono „teď a tady“ tak, aby pro účastníky rituálu dopadla činnost, jíž je rituál začátkem nebo součástí, co nejzdařileji.
Václav Vydra (Agamemnón) a Kateřina Brožová (Klytaiméstra) v dramatu Ifigenie v Aulidě
Zákulisí dobře ví o původně rituálních počátcích divadelního umění a respektuje skutečnost, že herec je pokračovatelem šamana, kouzelníka, obřadníka či kněze a stejně jako oni je schopen vyvolat a probudit k životu Personu, osobu, kterou vyláká z meziprostoru mezi skutečností a představou. Proto zákulisí dbá na to, aby se divadelní rituály dodržovaly. Z dob, kdy ještě divadelníci chodili po ulicích s pokrývkou hlavy, platí pravidlo, že při příchodu na jeviště je třeba smeknout. Samozřejmě – mimo roli, v ní je hučka, cylindr, čepice či rozkvetlá zahrádka aplikovaná na dámském klobouku součástí Persony. V civilu smekají dnešní kloboukáři – jako třeba herec Igor Bareš, režisér Radovan Lipus či autor těchto řádek, před vstupem na jeviště stejně jako při příchodu do chrámu. Zapomeneš smeknout – a něco se na zkoušce určitě zvrtne, ne-li podělá.
Hana Maciuchová a Marek Adamczyk
při děkovačce po premiéře komedie Harold a MaudeO vzájemném okopávání se koleny s pokřiky „Zlom vaz“, „Brblej, potvoro“ a „Čert tě vem!“ před premiérou se dobře ví. Věříme, že tento barbarský rituál, při kterém dochází ke kontaktu dvou lidských těl, přežije i hnutí MeToo. Jsou ale i rituály osobní a tajemnější. Před veřejnou generálkou nesmí sedět v řadách před režisérem nikdo, kdo není součástí inscenačního týmu. Nikdo nepovolaný nesmí vstoupit mezi demiurga a obraz, který přivádí na scéně k životu. Režisér Čičvák si posadil při jedné z hlavních zkoušek Ifigenie v Aulidě před sebe teatroložku Krénovou. Sice jsme ji ze zákulisí zahlédli a zahnali za režiséra, ale už se začalo zkoušet. Čemu pak přičítat hojně medializovanou nehodu při premiéře, kdy K. Brožová a V. Vydra spadli z dekorace a chvilku to s nimi a dalším pokračováním představení bylo na pováženou? Doyen souboru J. Kepka v inscenaci mé hry Urmefisto jako Emigrant vždy odkládal na scéně klobouk „jakoby“ do kavárenské šatny a na konci výstupu si jej ve spěchu vyzvedával, za tím účelem si herec vždy zasunul za dýnko klobouku šatnový lístek s číslem reprízy. Dnes věřím tomu, že tímto rituálem napomohl vysokému, dnes nedosažitelnému počtu repríz této náročné inscenace. Pokusy zopakovat rituál s šatnovým lístkem u jiných herců a jiných jejich klobouků v jiných inscenacích se zákulisí neosvědčily.
K rituálnímu životu zákulisí patří i respektování cyklického času. Vždy zjara, do konce dubna, se na fermanové nástěnce objevuje dramaturgický plán příští sezony. Zákulisí se tak dozvídá to, o čem se vedou v jeho kuloárech dohady: totiž jaké vysněné role si herečky a herci zaručeně nezahrají, protože příslušná hra jaksi nebude na repertoáru. Letos opět sklaplo všem potenciálním Maryšám a Hamletům v ansámblu. O tom, co se zkoušet a hrát bude, se více dočtete na jiném místě.
S vyvěšováním obsazení inscenací a dramaturgického plánu se váže jiný rituál: poté, co je podepsané umělečtí vedoucí divadla svěří tajemnici, mají opustit budovu a nechat zákulisí před vyhláškou žít svým životem. Na chodbě před fermanovou nástěnkou se vytvoří pole emocí. Pokud převládnou emoce pozitivní, tedy těšení se na připravovanou práci, pozná to ředitel, umělecký šéf, dramaturg i režisér podle toho, že když se druhý den na místo činu vrátí, nepokusí se nikdo o defenestraci ani nenajdou na stole fascikl výpovědí.
Loňský rituál vyvěšení dramaturgického plánu přežili pánové Töpfer, Deák i Vedral ve zdraví a vlna dobrých emocí jistě ovlivnila i přípravu posledních dvou premiér stodesáté sezony – Harolda a Maude a Ulit. Rovněž na konci tohoto dubna jsme v zákulisí dbali rituálních pravidel – a protože se „kouzlo podařilo“, doufáme, že se my všichni i s vámi, našimi diváky, můžeme těšit na sedm připravovaných inscenací sezony 2018/2019 – a také na všechna její reprízovaná představení.
„Čert nás všechny vem.“
- dral -
