PREMIÉRAProlog k Trojské válce
Vizuál k inscenaci Ifigenie v Aulidě
Jan Vedral
Trojská válka, jejíž obraz žije v evropské kultuře, je zlomem, kdy končí mytologie a začíná historie. Příběhy vyprávěné proto, aby v nich lidé uložili svědectví o hledání smyslu své existence, se přestávají dít v mytickém časoprostoru „vždy a všude“, ale jsou historicky datovatelné a topograficky lokalizovatelné. Stávají se konkrétním lidem, nikoli bohům nebo nadlidským hrdinům.
Euripidés (480–406 př. n. l.), nejmladší z trojice známých řeckých autorů tragédií, je právem považován za dramatika, který věnuje největší pozornost individuální lidské psychologii. Namísto hrdinů vytesaných jakoby z jednoho kusu a neochvějně čelících osudu portrétuje pochybující lidské bytosti, které, podobně jako my, tápou a často klesají pod nutností udělat svými rozhodnutími a činy z osudu, jenž jim byl souzen, vlastní úděl. Co se však mezi mytologickým a historickým vylíčením člověka nemění, je vědomí, že svými činy se každý významně podílí na odvěkém zápasu řádu se silami chaosu, které jej chtějí rozvrátit.
V obdobích, kdy společnost cítí ohrožení základních hodnot, se sebezáchovně vracíme ke kořenům vlastní civilizace. Jedním z pilířů evropské kultury je právě antika. Naposledy jsme v Divadle na Vinohradech uvedli antickou tragédii – Sofoklova Oidipa – v roce 1988. Nyní uvádíme Euripidovu Ifigenii v Aulidě v přebásnění Josefa Topola.
Achajský svaz, spolek řeckých států, shromáždí pod velením mykénského krále Agamemnóna své bojové loďstvo, aby porazil Troju. Trojský princ Paris unesl Řekům krásnou Helenu. Loďstvo však už týdny stojí v zálivu v Aulidě a čeká na příznivý vítr. Věštec předpověděl, že demoralizující bezvětří skončí jen tehdy, obětuje-li Agamemnón bohyni Artemidě vlastní dceru Ifigenii. Helenin zhrzený manžel Meneláos, vojevůdcův bratr, naléhá, aby král tuto oběť přinesl – zájmy státu jsou přece nadřazeny zájmům rodiny. A tak Agamemnón vyláká mladičkou Ifigenii do vojenského tábora pod záminkou svatby s hrdinným Achilleem. S dcerou však do ležení dorazí i její matka, Helenina sestra Klytaiméstra, a prohlédne manželovu lest. Je třeba obětovat pannu, abychom vlasti vrátili děvku.
Matka se rve jako lvice o život své dcery. Bratr se utkává s bratrem v zápase o moc. Agamemnón je na vážkách mezi otcovskými city a vojenskými povinnostmi. Achilleus se bouří proti tomu, že bylo zneužito jeho jméno, a v jeho nitru zuří boj soucitu a sebelásky. A Ifigenie? Dítě, které stojí uprostřed těchto dospělých, jejichž hodnotový řád se každým dalším protiargumentem rozpadá do marastu? Zachrání dítě svou obětí upadající řád lidské pospolitosti, rozeštvané zájmy těch, kdo měli být jejími svorníky?
V režii M. Čičváka hrají Sabina Rojková (Ifigenii), Kateřina Brožová (Klytaiméstru), Václav Vydra (Agamemnóna), Petr Rychlý (Meneláa), Marek Lambora (Achillea), Andrea Černá, Andrea Elsnerová, Oldřich Vlach, Jana Kotrbatá a Viktor Javořík.
Premiéra 16. února 2018
