2017 2018

BŘEZEN

DUBEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

KVĚTEN

ČERVEN

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

DIVADLO NA VINOHRADECH 2018/XVII - BŘEZEN Divadelní měsíčník, Vydává divadlo na Vinohradech

 

PREMIÉRASňatky z rozumuVizuál k inscenaci

Vladimír Čepek

V padesátých letech minulého století vytvořil Vladimír Neff jedinečnou historickou pentalogii Sňatky z rozumu, kde se na více než patnácti stech stranách snažil popsat poměry v české společnosti od pádu Bachova absolutismu v polovině devatenáctého století až po květnové povstání v roce 1945. Březnová premiéra vychází z prvních dvou dílů této pentalogie, tedy Sňatků z rozumu a Císařských fialek. Dramatizaci pro Divadlo na Vinohradech připravil jeho šéfdramaturg Jan Vedral.

Ačkoli jsou Sňatky z rozumu historickým románem, jejich význam nespočívá jen v zobrazení velkých historických událostí. Jádro tvoří příběh dvou obyčejných rodin Nedobylů a Bornů, především jejich zakladatelů Jana Borna (Jan Šťastný) a Martina Nedobyla (Tomáš Dastlík). Jejich neobyčejné osudy, které jsou ovlivněny jak velkými historickými událostmi té doby, tak i drobnými strastmi a malými osobními dramaty, jsou základní linií strhujícího vyprávění. Podobně jako v románu je i v dramatizaci dobře vykreslena doba, historické pozadí i místo děje. Vždyť právě budování a rozvoj Prahy a tehdy ještě samostatných měst Žižkova a Vinohrad tvoří nedílnou součást románu i jeho jevištního zpracování.

Sám autor Vladimír Neff se ke vzniku románu vyjádřil v rozhovorech se svým synem Ondřejem vydaných pod názvem Večery u krbu takto: „Mě nezajímala skutečná historie naší rodiny. Ta mi poskytla pouze půdorys. Mě zajímal osud společnosti v určitém historickém předělu, konec jedné epochy a začátek druhé, zajímala mě vůně té doby, její klima, společenská nálada a její proměny. K tomu jsem potřeboval postavy a přirozenou chronologickou posloupnost – obé mi poskytla historie našeho rodu. (…) To je půdorys a na jeho základě jsem se pokusil o románově pojatou kroniku doby.“

Vladimír Neff byl znám svým poctivým přístupem k tvorbě, samotnému psaní předcházel pečlivý sběr dobových materiálů. Stejně na začátku zkoušení postupoval i vinohradský soubor; jedna z prvních čtených zkoušek proběhla v Muzeu hlavního města Prahy u Langweillova modelu Prahy. O svém tatínkovi a jeho tvorbě přišel povyprávět pan Ondřej Neff, o historii Prahy v 19. století, její architektuře a asanaci promluvila PhDr. Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu za starou Prahu. Neméně zajímavé a přínosné byly postřehy, příběhy a vyprávění režiséra Radovana Lipuse, který je velkým znalcem historie a architektury 19. století.

Lipusova inscenace se kromě silného příběhu snaží zachytit také pel doby, v níž se odehrává. K tomu by kromě jevištního zpracování měla přispět i variabilní scéna Davida Baziky (kromě Prahy se totiž v inscenaci přeneseme i do Vídně, Paříže nebo Rokycan), dobové kostýmy Evy Kotkové a v neposlední řadě i hudební složka inscenace. Kromě zkomponování scénické hudby zadaptoval hudební skladatel Pavel Helebrand několik dobových písní, které v inscenaci naživo zazpívají členové hereckého souboru a jež by měly dotvořit atmosféru Prahy 19. století.

Inscenace má být příspěvkem ke 110. výročí založení Divadla na Vinohradech, o kterém se v textu hry zmiňuje i jedna z hlavních postav, Martin Nedobyl: „My si s Valentinou představovali, že tu vyroste město jako z cukru, široké ulice, moderní domy, uprostřed náměstí, sad, kostel, možná i divadlo…“ Zároveň je poděkováním dnešního vinohradského souboru minulým generacím, které položily základ moderní české společnosti. Sňatky z rozumu, ač dobově jasně zasazené, vypovídají hodně i o dnešní době; objevují se v ní aspekty české povahy a vlastností, s nimiž se můžeme setkat i dnes a které formovaly historii české společnosti a znatelně ovlivňují i její současnost.