ROZHOVORTajemství postav se nevyzrazují
Zuzana Paulusová
Hana Maciuchová jako Zuzka s Milošem Kopeckým (Alfréd Morák)
v inscenaci Srpnová neděle, r. J. Dudek, 1973
Pohled do herecké knížky Hany Maciuchové odhalí úctyhodný seznam asi 70 žánrově rozmanitých rolí, které tato oblíbená a uznávaná herečka na Vinohradech až dosud nastudovala a hrála. Zápis u první role, Shakespearovy Kressidy, je datován rokem 1966… V současné době paní Hana zkouší s režisérem Jurajem Deákem roli hraběnky Maude ve slavné komedii Harold a Maude.
Vzpomenete si na chvíli, kdy jste poprvé vstoupila do Divadla na Vinohradech? Vybavíte si své tehdejší pocity a dojmy?
Bylo mi deset let a s maminkou jsme z Olomouce vyjely na návštěvu Prahy, večer jsme šly do Divadla československé armády na komedii Tři hrabata najednou. Pamatuji si ten vzletný pocit z krásné budovy na náměstí, z obrovského hlediště a pak zážitek z rozverné hry a úžasných herců.
Bylo mi dvacet, když pan doktor František Pavlíček, tehdy už ředitel Vinohradského divadla, byl na zkouškách jevištního pohybu našeho ročníku na DAMU, poté mne paní Jarmilka Gybasová, dlouholetá tajemnice vinohradského uměleckého souboru, pozvala do divadla, procházela se mnou zákulisím, portály jeviště, chodbami a ve známé ředitelně mi pak věhlasný dramatik a literát dr. Pavlíček nabídl Kressidu, Shakespearovu hrdinku. Úchvat i děs.
Na Vinohradech jste vytvořila mnoho velkých rolí českého i světového dramatického repertoáru. Kdybyste měla vzpomenout na několik z nich, které pro vás byly nejdůležitější – něčím hodně významné, zlomové, osobně zasahující – které by to byly a proč?
Nerada favorizuji, ale začnu inscenací Srpnové neděle pro setkání s hrou Františka Hrubína, s režií Jaroslava Dudka, a hlavně partnerstvím s Milínkem Kopeckým. Pak bych vzpomněla Duňu ve Zločinu a trestu, Lízu v Obchodníkovi s deštěm, Zaripu v inscenaci Den delší než století, Markétku v Mistrovi a Markétce, následují role v inscenacích Křehká rovnováha, Kdo se bojí Virginie Woolfové, Daňkova Žena z Korinta, nemůžu se zastavit… Všechny role byly významné tou možností, že jsem je mohla zkoušet, hrát a získávat profesní zkušenosti. A to nemluvím o tom, když životní zkušenosti přeskočí vaši představivost a vnímáte osudy svých postav s otevřenou žilou.
Jako mladá herečka, vlastně ještě studentka, jste přišla na Vinohrady do souboru plného skvělých, zkušených herců a hereček. Dostala jste od nich nějakou radu nebo předanou zkušenost, o jejíž užitečnosti a pravdivosti jste se přesvědčila, kterou jste ocenila a kterou byste případně předala mladým kolegyním a kolegům?
Při zkoušení už zmíněné inscenace Troilus a Kressida mě Olinka Slunéčková postavila v šatně před zrcadlo a svým slunečným způsobem mi ukázala, že herečky v určitých rolích hrají i svými ženskými přednostmi. Olinka jimi byla obdarovaná, já ve svých dvaceti letech nedovyvinutá, ale dodnes si pamatuju ten náboj, její humor a nepřestávám děkovat za kolegiální podporu. V naší profesi se nedá opisovat, myslím, že každý herec svým způsobem mapuje, zkouší a objevuje svou profesní cestu. Bardi Vinohradského divadla inspirovali mladé herce svou osobnostní vybaveností i nadhledem.
Existuje podle vás něco jako genius loci Vinohradského divadla? V čem podle vás tkví?
Přes všechny mocenské peripetie, tedy navzdory různým společenským změnám a zvratům, které nastaly během stodesetileté historie divadla, existuje. Tkví v kultivovanosti, ve vynaložené energii a Tvorbě tolika generací a v jejich duchovní propojenosti.
Hana Maciuchová jako Líza v inscenaci Obchodník s deštěm,
r. F. Štěpánek, 1984Právě jste zahájila zkoušení postavy Maude v inscenaci Harold a Maude. Někteří diváci si možná v této roli pamatují Marii Rosůlkovou nebo Květu Fialovou. Jak tuto postavu vnímáte vy a jaká bude Maude ve vašem podání?
Obě tyto moje báječné kolegyně do této role vložily hodně ze své osobnosti. Merynka Rosůlková byla v roli Maude roztržitá, rozkošná stařičká dáma, vzpomínám si, jak cupitala…
A Květu si všichni pamatujeme, jaká byla, ona hrála sebe…
Mám ostych o postavě Maude mluvit, jen prozradím, že pro mne je to světoobčanka, osobnost nekonvenční svým myšlením i přístupem k životu. Probouzí emoce, má humor, inspiruje, uskutečňuje své cíle. Je svobodná, ale její svoboda není bezbřehá, je dána poznáním. Ví, že nemá smysl se k něčemu vázat, že na svět jsme přišli bez ničeho a bez ničeho také odcházíme, což souvisí i s tím, kdy tato hra vznikla – v době rozmachu buddhistického učení. Maude má své tajemství, které neprozradím.
Maude učí Harolda vidět krásu světa, učí ho radovat se ze života a život si vychutnávat… Co dělá v životě radost vám, co vás nabíjí energií?
Aktuálně jaro! Slunce, to mě blaží. S Maude kolem krku chodím do parků, sleduji probouzení přírody, tu novou krásu kolem.
Jste zkušená herečka, která sama na jevišti „utáhne“ i monodrama. Jak důležitá je pro vás souhra s kolegy? V inscenaci zkoušíte se zkušenými herci, jako jsou například Simona Postlerová nebo Aleš Procházka, ale i s mladými kolegy, kteří zkušenosti teprve získávají a souhře se teprve učí…
Máme čas na zkouškách číst, diskutovat, prohánět fantazii, pitvat vztahy, na jevišti pak zkoušet. Hledám existenci své role v kontaktu s režisérem, s kolegy. Herecké zkušenosti jsou sice úlevné, ale mládí má zase energii a své úhly pohledu. A svěřené postavy nás – mladé i staré – navigují. Na souhře s kolegy jsem závislá.
