ZÁKULISÍDivadlo na přelomu roku
Tým inscenace Sňatky z rozumu zahájil zkouškyv Muzeu
hlavního města Prahy u známého Langweilova modelu Prahy.Nejen na jevišti, ale i v zákulisí divadla se čas chová jinak než ve skutečném životě. V hledišti je konec prosince roku 2017, ale na jevišti při premiéře Millerových slavných Čarodějek ze Salemu jsme naplno ponořeni v příběhu z roku 1692. O tom, že hra napsaná roku 1953 má právě při příchodu roku 2018 co říci k našemu času, že se tu jednotlivé historické časy propojují k vyjádření lidské zkušenosti, obavy i naděje, svědčí i dlouhý potlesk stojícího publika.
V této chvíli už je ovšem zákulisí s Čarodějkami hotovo a naplno se potýká s blízkou budoucností, s inscenací Euripidovy Ifigenie v Aulidě. Návštěvník, který si vyžádal audienci u ředitele Töpfera, se na chodbě zamotá mezi herce, kteří si zde vášnivě „jdou po krku“ veršovanými replikami. Kateřina Brožová nechce dovolit Václavu Vydrovi, aby bez jejího požehnání provdal Sabinu Rojkovou za Marka Lamboru, kdežto Petr Rychlý na tom trvá. „Promiňte, já jenom projdu!“ špitne návštěvník, když pochopí, že sleduje hádku Klytaiméstry s Agamemnónem. Režisér Čičvák potřeboval zaranžovat herce „do hloubky“ a dospěl k přesvědčení, že na chodbě u ředitelny se mu to podaří lépe než ve zkušebně.
V prosinci navštívilo naše představení bezmála patnáct tisíc diváků. V zákulisí z toho měli všichni radost, přestože museli do práce i o státním svátku, kdy musí být zavřeny obchody. Na Silvestra „obsloužilo“ zákulisí dvě zcela vyprodané reprízy Feydeauova „Ptáčka“.
V prosinci se Jaroslav Satoranský a Luboš Veselý zúčastnili křtu knihy Terezy Verecké Kamenná, divná věc. Přihlásili se tak ke svým rolím v inscenaci Na kamenném, kamenném poli, kterou jsme v české premiéře hráli na Studiové scéně. Zákulisí je potěšeno, že dílo, jemuž pomohlo spatřit světlo světa, je k dispozici knižně. A nejen to – hru s úspěchem ve scénickém čtení provedli 5. 11. herci slavného budapešťského Katonova divadla pod názvem A köves köves pusztában.
Staré fotografie Prahy přibližují atmosféru doby, v níž se odehrává děj inscenace Sňatky z rozumu.
V lednu natočila Česká televize záznam naší inscenace Její pastorkyňa. I když tentokrát nešlo o přímý přenos, byl to pro zákulisí adrenalinový zážitek. Jistě bude příjemné se na divácky oblíbenou inscenaci podívat i v televizi, ale nic se nevyrovná zážitku přímo v hledišti. V březnu se, navzdory sýčkům, kteří tvrdí, že na „vážně věci se dnes do divadla nechodí“, dočká „Pastorka“ třicáté reprízy.
Režisér Radovan Lipus nezahájil zkoušky Neffových Sňatků z rozumu v zákulisí. S hrou, kterou pro vinohradský soubor napsal dramaturg Jan Vedral, se začalo v muzeu prohlídkou Langweilova modelu Prahy a vzpomínkou spisovatele Ondřeje Neffa na jeho tatínka a na dobu, kdy Sňatky psal. Dva časy minulé – Praha s hradbami a bez čtvrtí jako Vinohrady, Žižkov a Smíchov a doba vzniku výjimečné ságy o vzniku moderní české společnosti – se tak spojily, aby pomohly na svět budoucnosti, která se v čase nezadržitelně blíží: očekávané březnové premiéře. Těšíme se a zákulisí už rozmisťuje kolem hereckých šaten stojany na kostýmy, které budou nezbytné pro rychlé převleky ve hře, během jejíhož děje proběhne více než třicet let.
- red -
