TŘI OTÁZKY (A JEDNA NAVÍC)pro Reginu Szymikovou
Barbora Hančilová
Regina Szymiková vede na DAMU Kabinet hlasové a mluvní výchovy a jako hlasová poradkyně dlouhodobě spolupracuje s Divadlem na Vinohradech. V současné době pracuje s herci při zkouškách inscenace Ifigenie v Aulidě.
Co vlastně práce hlasové poradkyně obnáší a jak probíhá?
Hlasová a mluvní spolupráce začíná požadavkem režiséra a dramaturga. Moje role nespočívá v napovídání hercům, ale pomáhám jim připomínkami vyjádřit obsah textu z prostoru jeviště do hlediště. Text právě zkoušené Ifigenie v překladu Josefa Topola dobře znám a považuji ho za skvělý pro jeho melodičnost, bohatost jazykových prostředků a významovou konkrétnost. Tvůrcům inscenace nabízí velké možnosti interpretace. Nejdříve vysvětlím hercům pravidla formy antického verše. Jakmile herci pochopí, že forma verše nevládne jeho obsahu, ale žije s ním v prospěšné symbióze, jejich strach z veršovaných textů zmizí. Průběžně pozorně sleduji režisérem postavené situace a své mluvní připomínky k hercům konzultuji nejen s ním, ale i s dramaturgem inscenace. V týdnu generálek se stávám „hlasovou policií“ (termín prof. Vedrala) a z poslední řady hlediště zaznamenávám kvalitu slyšitelnosti a srozumitelnosti herců v inscenaci. Pokaždé mě překvapí, že mi vzhledem ke stresu z blížící se premiéry herci „nehodí moje připomínky na hlavu“. Vážím si jejich velké profesionality, vzájemné důvěry a pochopení. V den premiéry jsem už jen fandícím divákem s téměř rozmačkanými palci.
S Divadlem na Vinohradech jste už spolupracovala na mnoha inscenacích. Má tato budova nějaká akustická specifika, například „hluchá místa“?
Za téměř čtvrt století spolupráce mám celý prostor akusticky naposlouchaný. Ověřila jsem si, že v hledišti divadla je velmi dobrá akustika. Ale existuje jedno místo u levého portálu (z pohledu diváka), kde hlas zní „jako z plechové krabice“, a proto tam herci musí mluvit pomaleji. Na akustickou proměnlivost jeviště má také vliv scénické řešení inscenace.
Na DAMU učíte hlasovou výchovu mladé studenty herectví, u Ifigenie v Aulidě se rovněž setkáváte s mladými herci (Sabina Rojková, Marek Lambora). Čím se váš přístup v práci s mladými herci liší od práce s těmi zkušenějšími?
Setkání mladého herce s veršovaným dramatickým textem většinou začíná obavou z jeho formy. Sabina i Marek mají hudební sluch a smysl pro rytmus, který jim umožňuje porozumět smyslu textu a přirozeně zvládnout jeho základní intonaci. Mohou se soustředit na myšlenky a emoce Ifigenie a Achillea, protože mají zkušenost z blankversu Romea a Julie a z opakovaného hraní ve velkém prostoru. Ostatní herci, díky svým zkušenostem s veršovanými dramaty, velmi rychle chápou textové připomínky a nemají problém je zapracovat do svého hereckého jednání.
Máte nějaké speciální triky a cvičení? Řecký řečník Démosthénes prý cvičil rétorství pomocí kamínků v ústech… Používají se ještě dnes takové drastické metody?
Logopedi užívají dodnes v některých případech mechanické pomůcky k nápravě výslovnosti hlásek, například drátky, špunty, tužky atd. Já preferuji různé druhy dechových, hlasových a artikulačních technik, spojených s pohybem, činností, s proměnlivým napětím těla a s používáním různých typů textů. Úspěch výuky se nedostaví bez důvěry a vzájemné dobré zpětné vazby.
