NA JEVIŠTIRecenze nové inscenace Čarodějky ze Salemu a divácké ohlasy
Denny Ratajský (John Hale), Regina Rázlová (Rebeka Nurseová) a Svatopluk Skopal (Giles Corey) v inscenaci Čarodějky ze SalemuZ Millerova honu na nevinné stále mrazí
Radmila Hrdinová, Právo
Ke klasice amerického dramatu, The Crucible Arthura Millera, se vrátilo pražské Divadlo na Vinohradech a uvedlo ji v novém překladu Kateřiny Hilské jako Čarodějky ze Salemu.
Poetický název jen stěží vystihuje podstatu hry lépe než známější Hon na čarodějnice. Pod pojmem čarodějky si představíme sympatičtější bytosti než dav zfanatizovaných holek, jež v americké vesnici z křepčení v lese rozpoutají hrůzný tanec smrti. Ale věcný, a přitom emotivně inspirativní text je jedním z momentů působivosti inscenace.
Miller psal svou hru v 50. letech minulého století jako reakci na výslechy Výborem pro neamerickou činnost, ale „za železnou oponou“ rezonovala až příliš dobře. A se zkušeností všech honů dvacátého i našeho století jí rozumíme stále. Ačkoli publikum zpočátku reaguje na průhlednost intriky osvobozujícím smíchem, rychle mu tuhne úsměv na rtech. Manipulace, jakou Miller ve hře vylíčil, je přes svou obludnost stále účinná.
Tým režiséra a uměleckého šéfa souboru Juraje Deáka rozumně neusiluje o vnější aktualizaci textu, hraje se na prosté scéně (se snad až příliš doslovnými oprátkami) a ve střízlivých historizujících kostýmech s rafinovaně zneklidňující hudbou Vladimíra Franze.
Tomáš Pavelka (John Proctor) a Jana Kotrbatá (Abigail Williamsová), v pozadí Igor Bareš (Danforth)
Hlavní váha inscenace spočívá na hercích. Deák skrze ně detailně modeluje jednotlivé postavy boschovské mozaiky. V jejím centru stojí střet kněze Parrise (Ivan Řezáč) s farmářem Johnem Proctorem (Tomáš Pavelka), který díky oběma skvělým hereckým výkonům vyznívá velmi přesvědčivě. Řezáčův Parris je vychytrale pragmatický, i jeho fanatismus roste z úmyslu. Pavelkův Proctor zastupuje zdravý rozum, propadající bezmoci, ale uvnitř se v postavě střetává pocit viny, zdravé mužské touhy se snahou zůstat věrný svému svědomí.
Vedle nich vyniká Elizabeth Andrey Elsnerové, impulzivní Giles Corey Svatopluka Skopala, a především Rebeka Nurseová, v níž na malém prostoru vytvořila krásně celistvou postavu hostující Regina Rázlová. Její Rebeka má důstojnost člověka žijícího v pravdě i přirozený humor zdravého rozumu. A na rozdíl od dalších herců se dokáže vyhnout úskalí přehrávání a přílišné exprese. Ty jsou totiž jediným vážnějším kazem na jinak velmi působivé inscenaci, kazem zkreslujícím především postavy Danfortha v podání Igora Bareše a soudce Hathorna neboli Otakara Brouska ml., představujících chladně kalkulující, nikoli expresivně nadsazené zlo.
Z plejády dalších postav upoutá dobře zvládnutým vývojem postavy Mary Warrenové i Tereza Terberová, což nelze bohužel říci o Dennym Ratajském, jehož kněz John Hale nevytváří v inscenaci dostatečnou protiváhu vůči zfanatizovanému davu.
Z diváckých ohlasů na představení:
Jiří Kubišta v rubrice Napište řediteli: „Je mi velkou ctí Vám a celému inscenačnímu týmu Čarodějek ze Salemu poděkovat a poblahopřát k tak vynikajícímu představení. Jedním slovem, dle mého názoru, nádhera!“
Jana Hodačová na Facebooku DnV: „Generálka byla parádní.“
Alena Nováková v rubrice Napište řediteli: „Musím Vám napsat pár slov k včerejšímu představení Čarodějky ze Salemu. Bylo to nádherné představení, vynikající výkony všech herců, silné téma, velmi silný zážitek!!!“
Markéta Richterová na Facebooku DnV: „Špičkové představení!“
