PREMIÉRAČarodějky dnešních dnů
A. Elsnerová, T. Pavelka a J. Kotrbatá na vizuálu k inscenaciČarodějky ze Salemu (The Crucible) jsou ve světě nejuváděnější hrou i u nás dobře známého klasika moderního amerického dramatu Arthura Millera. Hru, která na začátku 50. let prošla jevišti celého světa, mohly vidět předchozí generace vinohradských diváků ve zdejší inscenaci roku 1961. V jubilejní sezoně se k ní vracíme jako k jedné z nezpochybnitelných konstant repertoáru velké činohry.
Nejen však proto. Nepřehledné společenské dění v našem euroatlantickém civilizačním okruhu a obavy, které vzbuzuje, přivedly Millerovy Čarodějky znovu na významné scény, v USA bylo nové nastudování hry roku 2016 nominováno na prestižní broadwayskou cenu Toni, hru uvedl také vídeňský Burgtheater.
Početně zabydlená hra nabízí řadu vynikajících hereckých příležitostí velkému souboru. Těch využívá obsazení připravované Deákovy inscenace, ve které uvidíte např. S. Skopala, A. Černou, I. Řezáče, E. Režnarovou, J. Plachého, T. Terberovou, J. Satoranského, R. Rázlovou, Otakara Brouska, Š. Vaculíkovou, I. Bareše, D. Ratajského a mnoho dalších. Za hlavní postavy lze však nepochybně považovat „trojúhelník“, který můžete vidět na našem plakátu.
Farmář John Proctor (Tomáš Pavelka) byl své manželce Elizabeth (Andrea Elsnerová) nevěrný se služkou Abigail (Jana Kotrbatá). Ta touží jeho manželství rozvrátit. Ve výčitkách svědomí, kterými Miller obdařil Proctorův part, slyšíme i ozvěnu autorova sebezpytování. Miller se v době, kdy hru psal, zamiloval do slavné herečky Marilyn Monroe a svou nevěru nakonec vyřešil rozvodem a novým manželstvím. Takovou možnost ovšem Proctor v puritánském Salemu konce 17. století neměl. Miller si totiž příběh nevysvětlitelného výbuchu fanatismu v původně svobodné společnosti nevymyslel, poměrně věrně ve hře zpracovává skutečnou historickou událost z úsvitu amerických dějin.
Abigail, toužící „přičarovat“ si zpět milence, je spolu s dalšími dívkami přistižena při pubertálním vúdú rituálu. Aby odvrátila od této nepřístojnosti pozornost, označí se za oběť ďábla, který v Salemu řádí. Falešná udání dívek – čarodějek, dirigovaných Abigail – rozpoutají v Salemu vlnu iracionálního strachu a hysterii, v níž najdou výraz všechny dosud zakrývané nenávisti a rozpory. Přivoláni jsou učení vymítači ďábla, přivoláni jsou soudci, rozpoutá se soudní mašinerie, ve které uváznou i John Proctor a jeho manželka.
Salem se přestane zabývat povinnostmi každodenního života a začne žít jen procesem. Pole zůstanou neobdělaná, dobytek strádá, obchod se zastaví. Stovky lidí jsou předvolány, desítky odsouzeny. Kdo popírá přítomnost ďábla, je označen za nástroj jeho moci a popraven. Kdo potvrdí, že v Salemu řádí ďábel, a kaje se, je osvobozen. Instituce, které měly obci sloužit k její řádné správě, se náhle pod vlivem populistického fanatismu pracujícího se strachem a davovou psychózou proměňují v nástroje rozvratu obce. Etické dilema Johna Proctora je krajní – má on, člověk, který se dopustil nevěry, mravní právo trvat na zjevné pravdě – i za cenu obětování života?
Miller zde řeší etický problém, který vyvstal v rozdělené společnosti na začátku studené války, v paranoiou paralyzovaných společnostech na obou stranách železné opony. I proto se stává jeho hra, v níž je vyjádřen pustošivý dopad společenského rozvratu na život jedince a rodiny, se vzmáhající se paranoiou dnešní euroatlantické společnosti znovu důležitou.
Premiéra 20. 12. 2017,
reprízy 21. a 29. 12. 2017
- dral-
