Šéfdramaturg Jan Vedral, Ondřej Brousek a Otakar Brousek na zkoušce inscenace Peer GyntIbsenovo básnické drama Peer Gynt bylo autorem původně zamýšleno pouze ke čtení. Čtenářova fantazie může z básnických náznaků splétat jedinečné barvité obrazy a jeho mysl může přemýšlet o významu lásky v lidském světabytí. Hra se však záhy, také díky Griegově scénické hudbě, z níž je koncertní šlágr, stala nejčastěji inscenovaným autorovým dílem. Peer Gynt je doslova evergreenem evropských jevišť, v Česku je pak jeho domácí scénou Divadlo na Vinohradech, kde byl v naší zemi poprvé uveden roku 1916. Ve Stejskalově inscenaci roku 1937 hrál živě Griegovu hudbu orchestr FOK pod taktovkou R. Kubelíka.
Ibsenovo drama se vždy k interpretaci otevírá dobou, již žijí jeho tvůrci. Jak tedy bude vypadat vinohradský Peer Gynt roku 2017?
Inscenace vyřeší vše, co Ibsen uložil představivosti čtenářů. Let mladičkého Gynta na bájném sobu nad ledovcovým jezerem. Vesnickou svatbu, ze které unese ženichovi nevěstu. Gyntovo potýkání se s horskými mytickými bytostmi, trolly, a věčný zápas s nejtajemnějším z nich, neviditelným, všudypřítomným Bøjgem. Vyhnanství v horské samotě, kde postaví dům pro milující Solvejgu. Jízdu s umírající matkou Ase na vysněný zámek císaře Gynta. A potom i Gyntův světácký večírek na zámořském parníku, který vybuchne, návštěvu egyptských pyramid, uznání Gyntovy geniality v blázinci, návrat domů a ztroskotání v bouři. A setkání s Knoflíkářem, který neúprosně bilancuje Gyntův život. Zachrání zestárlého dobrodruha láska věrné Solvejgy?
Renomovaný rakouský scénograf Hans Hoffer vytvořil pro našeho Gynta oproštěné, a přitom divákovu fantazii sytící jevištní řešení. Režisér Čičvák po úspěšném Amadeovi obsadil do titulní role Ondřeje Brouska; i zde využívá jeho výjimečného muzikantského talentu. Brousek zpracoval Griegovu hudbu a nahrávku opět pořídí Symfonický orchestr FOK. Jeho protihráčem – Bøjgem a Knoflíkářem – bude Denny Ratajský, který zaujal publikum převzetím role Salieriho v Amadeovi. Doyenem inscenace je Ondřejův otec Otakar, Gyntovy osudové ženy hrají A. Černá (matku Ase), A. Elsnerová (Slovejgu), A. Talacková (trollí princeznu) a J. Kotrbatá (nevěstu Ingrid). Energii inscenaci dodávají mladší členové vinohradského ansámblu V. Jílek, J. Maryško a V. Javořík.
Ibsenovo básnické drama se vznáší nad tíživou každodenní všedností, uchvacuje svým svobodným obrazným a myšlenkovým prostorem a v hutné a přesvědčivé metaforické zkratce nám umožňuje nahlédnout naši vlastní existenci. Vždyť hlavním rysem Gyntova nenaplněného žití bylo to, že se spokojil s tím „být sám pro sebe“ a nedosáhl toho „být sám sebou“. V dnešním hodnotovém zmatku zní Ibsenova vize ztroskotání (post)moderního člověka stále naléhavěji.
-dral-
Premiéra 17. března 2017
