Ü

2022

2023

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2022 / 2023 / VII - BŘEZEN

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

ZÁKULISÍStudenti a kandrdasové

Jan Vedral

Tereza Císařová (Olga – Mimi) a Carmen Mayerová (Marie Hübnerová),
Olga Scheinpflugová, Jan Vedral: Český román, r. Radovan Lipus, 2020
V inscenaci Český román se diváci baví scénou, kdy odhodlaná mladičká adeptka hereckého umění Olga Scheinpflugová skládá přijímací zkoušku u tehdejší první dámy činohry Národního divadla Marie Hübnerové. Uprostřed věnců a uschlých květin, připomínajících pomíjivé chvíle úspěchu jejích divadelních premiér, herečka zkouší Olžiny talentové, hlasové a pohybové schopnosti a rozhodne se, že jí bude dávat kondice. Tyto soukromé mistrovské hodiny a posléze nehonorované, ale časově náročné působení elévky v souboru Švandova divadla tvoří profesní fundament, na kterém Scheinpflugová postavila strmou hereckou kariéru v Divadle na Vinohradech a v Národním divadle.

Dnes to mají adepti herecké profese v něčem jednodušší, a v něčem naopak složitější. Olga a její generační souputníci neměli možnost získat někde diplom či jiný kvalifikační certifikát, že se hereckému řemeslu „vyučili“. Jako v jiných řemeslech, a to bez cechovních pravidel, museli vedle mistrů (nejrůznější úrovně a pedagogických schopností) projít léty učednickými a tovaryšskými. Bez bezpečného řemeslného základu přitom nemohli pomýšlet na tvorbu a herecké umění.

V prvním únorovém týdnu skončily na Katedře činoherního divadla DAMU přijímací zkoušky na herectví. Opět se jich zúčastnilo kolem tří set zájemců, uspělo jich přibližně 5 %. A protože na DAMU učí hned několik členů vinohradského souboru, lze očekávat, že s některými z přijatých adeptů se v příštích sezonách setkáme v našem zákulisí a diváci je uvidí mihnout se, ale i podstatněji pobýt na jevišti.

Za první republiky herečtí adepti získali možnost studovat na konzervatoři. Vysoké umělecké školství se konstituovalo až po druhé světové válce. Jednou ze zakladatelských osobností Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze v roce 1947 byl režisér Jiří Frejka, tehdejší ředitel Vinohradského divadla.

Tak vznikla dobrá a po víc než sedm desetiletí udržovaná tradice oboustranné spolupráce Divadelní fakulty a vinohradské scény. Zdejší herci, režiséři a dramaturgové na škole učí, řada studentů získává svou první profesionální zkušenost ještě během studia na našem jevišti. V zákulisích se sice o nich stejně jako za mládí Olgy Scheinpflugové mluví jako o kandrdasech, ale nemusí si – jako musela Olga ke Švandům – nosit vlastní garderobu a šminky a jsou za své účinkování drobně honorováni.

Mimochodem – argotický výraz „kandrdas“ se traduje u divadel ještě z dob kočujících hereckých společností. Pochází z němčiny a vyjadřuje otázku, která nad adeptem herectví v jeho počátcích vždy visí: „Umí to?“

Karolína Knězů (Naďa) a Petr Matyáš Cibulka (Daníček),
Josef Škvorecký – Jan Vedral:
Danny Smiřický (Příběhy inženýra lidských duší),
r. Radovan Lipus, 2023
K těm honorářům: v archivu z konce šedesátých let jsme našli dopis tehdejšího vinohradského ředitele Františka Pavlíčka, kterým žádal pražskou radnici jako zřizovatele divadla o výjimku z nějaké dobové vyhlášky. Žádal, aby mohl talentované studentce herectví na DAMU Haně Maciuchové, která hostovala v hlavní ženské roli inscenace Shakespearova Troila a Kressidy, proplácet výjimečný honorář 30,- Kčs za představení.

Řada studentů, kteří na Vinohradech hostovali, se uplatnila v českých divadlech, někteří z nich se stali členy zdejšího souboru. Zkusit si zahrát na velké scéně pro velký sál ve vícegeneračním souboru, často po boku svých pedagogů, je zkušenost sice k nezaplacení, ale také nesnadná.

Za posledních deset let, kdy je principálem divadla Tomáš Töpfer (jinak také akademický docent herectví), prošlo takovou zkušeností několik mladých hereckých osobností, o nichž už by se nikdo neodvážil mluvit jako o „kandrdasech“, protože patří k oporám souboru. Viktor Javořík si jako student zahostoval v posledním jednání Loupežníka jako jeden ze dvou vojáků, Jana Kotrbatá s Terezou Císařovou (tehdy Terberovou) alternovaly Služku v inscenaci Sluníčkáři. Novými přírůstky našeho souboru jsou nedávní absolventi DAMU Sára Rychlíková (hraje v Pasti na myši, Dannym Smiřickém či Domu Bernardy Alby) a Petr Matyáš Cibulka (Past na myši, Danny Smiřický), oba mají za sebou studentské role a roličky.

A aktuálně můžete v našich inscenacích vidět velmi talentované studentky Karolínu Knězů (Provaz o jednom konci, Danny Smiřický), Sáru Černochovou (Je třeba zabít Sekala, Vzpoura lásky), Jindřišku Hanušovou a Kateřinu Elizabeth McIntosh (Danny Smiřický) a studenta Františka Beleše (Vzpoura lásky).

Držme mladým herečkám a hercům palce. Třeba někdo z nich – stejně jako Olga Scheinpflugová – jednou napíše memoáry a v nich vylíčí své zkušenosti z přijímaček i z tovaryšských let ve Vinohradském divadle.

Þ