2022
2023
DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2022/2023 / III – LISTOPAD
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
NA JEVIŠTI
Jan Vedral
Simona Postlerová (Olga Scheinpflugová) a Jan Šťastný (Karel Čapek),
Olga Scheinpflugová, Jan Vedral: Český román, r. Radovan Lipus, 2020V inscenaci Český román je na jevišti k vidění i mapa první Československé republiky, které Zakarpatská Ukrajina dodává mimořádně podlouhlý tvar. Bývá proto také familiárně označována jako „jezevčík“.
A před tou mapou vidíme opravdu vybranou společnost osobností, které v onom prvním dvacetiletí moderní české státnosti pro naši republiku vykonaly typicky českou nezměrnou a úctyhodnou práci, za což byli po Mnichovu 1938 a také po Únoru 1948 rovněž, žel, opět typicky česky pomluveni, perzekvováni, ostrakizováni a oběma totalitami odsouzeni k zapomnění.
Nakonec, naštěstí, zůstali zapomenuti čeští přisluhovači okupačních mocností. Proto naše inscenace může s vděčností přivést před „jezevčíka“ T. G. Masaryka (P. Kostka), F. Peroutku (M. Holý), Leopoldu Dostalovou (C. Mayerová), Václava Černého (S. Skopal), Karla Steinbacha (T. Dastlík), proslulé pátečníky, a především Karla Čapka (Jan Šťastný) a Olgu Scheinpflugovou (kterou ve třech „generačních“ podobách hrají Simona Postlerová, Andrea Elsnerová a Sabina Rojková). Inscenaci označujeme jako „milostný příběh první republiky“. Tento slogan funguje ve dvou významech. Jednak jde o poctu osobnostem, které stály u zrodu české státnosti a kultury, milovaly republiku a pro které, žel, platí Čapkův výrok: „Každý, kdo prospívá své zemi, připravuje si tím vlastní tragédii.“ Tuto historii však nahlížíme skrze složitý a řadou proměn procházející příběh milostného vztahu spisovatele Karla Čapka a herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Po víc než patnáctiletém vzájemném vyznávání citů a po bolestných rozchodech se jejich vztah završil tříletým manželstvím, které tragicky ukončila smrt Karla Čapka, štvaného za druhé republiky nenávistí české hnědé a rudé lůzy jako nejvýraznějšího zástupce pomlouvaného a zničeného Masarykova Československa.
„Možná jsem nebyla Čapkovi nejlepší manželkou, ale rozhodně jsem mu byla vynikající vdovou,“ komentuje s nadhledem Scheinpflugová svůj život. Za protektorátu napíše vzpomínkový Český román, který vyjde hned po konci války, aby byl po roce 1948 spolu s Čapkovými díly vyhazován z knihoven. Tento text je východiskem naší inscenace, dosycené ještě nedokončenými memoáry O. Scheinpflugové Byla jsem na světě a citacemi z děl Čapkových, Peroutkových a z díla dalších autorů – pátečníků.
Petr Kostka (T. G. Masaryk) a Jan Šťastný (Karel Čapek) v inscenaci Český román
Osudoví milenci Českého románu, Olga a Karel, působili oba významně v Divadle na Vinohradech. Český román je tak volným pokračováním inscenace Neffových Sňatků z rozumu, ve kterých jsme s režisérem Radovanem Lipusem připomenuli zakladatelskou generaci, jež vybudovala moderní Prahu a také naše divadlo.
Třetí díl trilogie o vývoji a proměnách české společnosti, jak je zrcadlí česká literatura, vstupuje nyní do zkoušek. Stejný tvůrčí tým připravuje inscenaci Danny Smiřický (Příběhy inženýra lidských duší). Východiskem pro ni jsou texty Josefa Škvoreckého, jimiž prochází jeho literární alter ego Danny Smiřický, od protektorátu (Zbabělci), přes zkázu působenou sovětizací v padesátých letech (Tankový prapor), domnělý zázrak let šedesátých, který vyústil v další okupaci (Mirákl), až po zkušenost emigranta (Inženýr lidských duší) a po rozpaky z návratu do vlasti v devadesátých letech (Obyčejné životy).
„Jezevčíka“ historie postupně „kupírovala“ do podoby dnešní České republiky. Příběhů, které s tímto vývojem souvisejí a ovlivnily ho, a které je proto třeba znovu vyprávět a předvádět na scéně, je však mnoho. Na 27. ledna je plánována premiéra Dannyho Smiřického – od té doby se budou na našem jevišti potkávat dva velcí čeští spisovatelé mezinárodního významu: Karel Čapek a Josef Škvorecký.
Věříme, že si Český román a Příběhy inženýra lidských duší nenechají ujít ti, které divácky potěšily Sňatky z rozumu, a vůbec naše snaha o připomínání souvislostí paměti české společnosti v její kultuře.
Když se chytneš těch správných žen…
