Georges Feydeau o psaní svých her říkal, že jakmile vymyslí postavy a základní situaci, snaží se, aby se co nejdříve setkali právě ti lidé, kteří by se měli setkat ze všeho nejméně. A to přesně platí i pro komedii Když ptáčka lapají... Hlavní hrdina Fernand, kterého hraje Marek Holý, se zaplete do zdánlivě nevyřešitelné sítě lží, když ještě noc přede dnem podpisu své svatební smlouvy s aristokratickou dcerkou tráví noc u své milenky. Ráno by se měl s milenkou rozejít a říct jí pravdu. Fernand to ovšem nedokáže. V roli Lucetty, šantánové zpěvačky a Fernandovy milenky, můžete vidět Andreu Černou či Terezu Bebarovou. Lucetta ovíjí Fernanda jako popínavá květina a tak ho zasypává láskou, že Fernand ani nemá možnost říct jí pravdu. Tato prvotní lež jako první kostička domina spouští řetězící se sérii lží a polopravd.
Vedlejší postavy Fernandovi v jeho snažení nikterak nepomáhají. Fontanet Václava Vydry je dojemný ve své slušnosti. Má dokonalé chování, ale to bohužel nemůže zastřít fakt, že pro společenské situace nemá cit. Právě on způsobuje svou nechápavostí Fernandovi největší problémy, když ho opakovaně málem prozradí.
Před všehoschopným generálem Irriguou (Petr Rychlý) musí zase Fernand tvrdit, že rozhodně není Lucettiným milencem, aby se vyhnul vyzvání na souboj, ne-li rovnou smrti. Feydeau postavu generála Irriguy stavěl především na jazykové hře. Tento Španěl neovládá příliš dobře francouzštinu (v našem případě češtinu) – z čehož vyplývají různá nedorozumění, při nichž si generál ani neuvědomí, že řekl něco jiného, než zamýšlel.
Matka Fernandovy nastávající, baronka Duvergerová (Kateřina Brožová), je dokonalá dáma. Brožová propůjčuje postavě elegantní gesta a vybrané chování. Když se ovšem baronce přichomýtne do zorného pole žádoucí muž, její jemná gesta se promění v ne tak vybranou koketerii. Mladou nevěstu Vivianu hraje Šárka Vaculíková a z naivní slečinky se v jejím podání stává okouzlující kombinace mladé slečny a rozcapeného puberťáka. Nejen brepta, chlubný vojín a žádostivá vdova se do Feydeauovy měšťanské hry převtělili z commedie dell’arte. Také ambiciózní pisálek (Václav Svoboda), impresário a gambler v jedné osobě (Pavel Nečas), dokonalý sluha (Jaroslav Satoranský) i jeho líný protiklad, sluha Jean (Viktor Javořík), neoblíbená sestra (Vendulka Křížová), anglická guvernantka (Lilian Malkina) a slepý domovník (Jiří Žák) – ti všichni představují plejádu typů, které zabydlují svět Feydeauovy hry.
Režijní zásadou režiséra inscenace Tomáše Töpfera je premisa, že postavy vše myslí smrtelně vážně, a právě proto jsou z divákova pohledu směšné. Čím více postava trpí v pasti situace, tím více se divák baví a může se dosyta a s ulehčením zasmát a oddychnout si, že se neocitl na místě Feydeauových komických typů.
Barbora Hančilová
Hrajeme od 14. listopadu, slavnostní premiéra se kvůli onemocnění v souboru přesouvá na 6. ledna 2017.
