2022
2023
DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2022/2023 / II – ŘÍJEN
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
ZÁKULISÍ
Jan Vedral
Lidové rčení „změna je život“ vystihuje jednoduše a přesně to, o co se pokouší složitějšími definicemi zázraku života exaktní věda.
Zleva František Skřípek (Koukol) a Stanislav Moskvin (Svozil)
v dramatu Je třeba zabít Sekala, r. Pavel Khek, 2022Divadelní soubor je živoucí organismus. Řekněte sami, bavilo by vás chodit pořád dokola na stejné inscenace? Jaký by pak byl rozdíl mezi zhlédnutím záznamu v televizi či v kině a bezprostředním divadelním zážitkem, ve kterém balancují obě strany, jeviště i hlediště, stále na ostří toho, že se vzájemná komunikace někam vymkne? A to není řeč o improvizaci, ale o tom, jak ovlivňují vespolné sdílení nahodilosti, když jsou herci v mimořádné formě, či když naopak někomu vypadne text nebo když v hledišti začnou v nejintimnějším okamžiku předváděného děje vyzvánět mobilní telefony. Profesionální kvalitě představení, kterou vám v Divadle na Vinohradech chceme nabízet, odpovídá vždy nějaký očekávatelný poměr uspokojující jistoty a oživující proměnlivosti.
K jistotám patří soubor bust zasloužilých osobností ve foyer na prvním balkoně. Na Šubrta, Hilara, Frejku či Čapka se tam pravidelní návštěvníci divadla dívají už desítky let.
Soubor se ovšem neustále proměňuje. Generace vinohradských herců následují jedna za druhou už 115 let. V zákulisí se stále s někým loučíme, někdy navždy a ve smutku, jako v minulé sezoně s hercem Jiřím Plachým, jindy s přáním pevného zdraví na zaslouženém odpočinku a jindy s držením palců k práci na jiném působišti či na volné noze. A také neustále někoho vítáme, příliv posil talentovaných hereček a herců všech generací za posledních deset let odpovídá dynamice doby, kterou prožíváme.
Nějakou dobu to trvá, než noví členové souboru zapustí v zákulisí kořeny a diváci je začnou vnímat jako „organicky vinohradské“ a než se i oni sami ztotožní se svou „vinohradskou identitou“. Ne vždy se to podaří – a není to vina ani jedné, ani druhé strany. I to patří k životu divadelního organismu.
Od nové sezony vítáme v souboru Stanislava Moskvina, předního ukrajinského herce z Kyjeva. Můžete ho zatím vidět v menších rolích v inscenacích Je třeba zabít Sekala a Slaměný klobouk. A v lednu si zahraje spisovatele Arašídova v připravované inscenaci z díla Josefa Škvoreckého Danny Smiřický. Svá nová místa v hereckých šatnách mají také dva čerství absolventi DAMU Sára Rychlíková a Petr Matyáš Cibulka. Oba od října potkáte v inscenaci detektivky A. Christie Past na myši – a pak je čeká spousta další práce. V dramaturgovně pak vystřídal Barboru Hančilovou zkušený kolega Jiří Janků. Připravuje s režisérem Pavlem Khekem (Fanny a Alexandr, Je třeba zabít Sekala) inscenaci „podvratné“ klasické hry Lope de Vegy Fuente Ovejuna.
Petr Matyáš Cibulka s Anetou Krejčíkovou
na čtené zkoušce detektivky Past na myšiDalší změny jsou snadno vysvětlitelné změnami stavu. Dámy i pánové v mladší části souboru se vdávají a žení. U některých dam se to projevuje změnou příjmení, u pánů jsme to dosud nezaznamenali, a to se oženili Ondřej Kraus, Marek Adamczyk, Jiří Maryško a dramaturg Vladimír Čepek. Zvídavější diváky, kteří se pídí po tom, kam se poděly skvělé mladé herečky Tereza Terberová a Markéta Frösslová, hned uklidníme: Markéta je už několik let Děrgelová a po mateřské dovolené se vrací na scénu ve velké roli v Shawově komedii Člověk nikdy neví. To Tereza, rovněž už několik let Císařová, je už opět na mateřské dovolené a celé zákulisí jí drží palce a těší se, až se znovu na scénu vrátí. Právě tak držíme palce Janě Kotrbaté (ta si po sňatku příjmení nezměnila). Divadlu na Vinohradech by se vyplatilo, kdyby na to ovšem bylo, otevřít podnikovou mateřskou školu. Příjmení změnila po sňatku také Šárka Vaculíková, od léta je z ní paní Krausová. A stále ji můžete vidět nejen jako Lízu v oblíbeném Pygmalionu (již přes 130 repríz), ale také třeba v inscenacích Český román, Harold a Maude, Je třeba zabít Sekala či Slaměný klobouk.
Co se ovšem nemění a představuje pro diváky jistotu, je umělecký program Vinohrad jako divadla velké činohry. A také – navzdory obecnému trendu – ceny vstupného. Milí diváci, těšíme se na vaši návštěvu.
Změna je život
