DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2021 / 2022 / II - ŘÍJEN
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
ZÁKULISÍ
Jak se hraje pod letním nebem…
Zuzana Paulusová
Díky velkolepému prostoru saly terreny i scénickému osvětlení
bylo každé představení velmi působivým zážitkem.Na začátku července jsme ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR v rámci projektu Senát pro kulturu uvedli osm představení Shakespearova dramatu Romeo a Julie ve Valdštejnské zahradě. Příběh mladičkých veronských milenců s Markem Lamborou a Sabinou Rojkovou v titulních rolích je na repertoáru DnV od své premiéry v roce 2015 a stále se těší značnému diváckému zájmu. Jeho „venkovní“ verzi zhlédlo asi 2500 diváků.
Valdštejnská zahrada patří mezi nejkrásnější místa v Praze a její monumentální sala terrena k hraní divadla přímo vybízí. Režisér Juraj Deák a scénograf David Bazika přizpůsobili inscenaci specifickým podmínkám a výsledek byl neobyčejně působivý. Přicházející soumrak postupně halil zahradu do stínů, a o to více vyniklo osvětlení nádherného hracího prostoru. Herci po dlouhé covidové pauze hráli s viditelnou chutí a s velkým nasazením, i když na ně série venkovních představení kladla nemalé nároky – jako zázemí měli jen jednu místnost, kde zároveň působily i maskérky a garderobiérky, měli složitější nástupy na scénu (museli obcházet celou zahradu za diváky)… Paní uvaděčky se zdárně vypořádaly s netradičním uspořádáním prostoru – místa v improvizovaném hledišti nebyla číslovaná, a diváci někdy potřebovali pomoci s orientací. Pro umístění zvukových mixážních pultů bylo třeba vybudovat krytý uzavíratelný prostor, „štychaři“ čili osvětlovači se na své „pracoviště“ dostávali po kovové konstrukci. Fontána, která je normálně stále v provozu, musela být po dobu představení vypnutá, aby jej zvuk padající vody nerušil, a dalším „oříškem“ k řešení bylo použití otevřeného ohně, který krásně dotvářel atmosféru představení. „Výhodou bylo, že naše dílny byly blízko – když bylo třeba podle pokynů pyrotechnika vymyslet zabezpečení ohně, dorazila do Valdštejnské zahrady parta našich fachmanů z dílen a na místě tam vymysleli a vyzkoušeli řešení vyhovující všem předpisům, a ještě po sobě zametli pískové cestičky,“ říká vinohradský jevištní mistr David Schaffer. A s čím se technika při přípravách ještě potýkala? „Valdštejnská zahrada je památkově chráněný areál, a museli jsme proto dávat velký pozor, abychom při sestavování železné konstrukce nepoškrábali pískovec starý několik set let. Použili jsme zátěžový koberec a na něm jsme postavili celou dekoraci – molo, zvonici a jako dostavby dřevěné praktikábly. Dekorace k venkovní verzi inscenace je úplně jiná,“ vysvětluje David. Šikovní pánové z techniky měli kromě stavby dekorace i další úkoly – například operativně opravit rozbitou lavičku – a všechno zvládli skvěle. A z čeho má David Schaffer nejlepší pocit? „Ze skvělé spolupráce se Senátem, s produkcí i s dalšími ochotnými lidmi, například se členy ostrahy. Setkávali jsme se s velkou vstřícností a všem mnohokrát děkujeme,“ usmívá se jevištní mistr.
Jevištní mistr David Schaffer, člen ochranky Valdštejnského paláce Lamine Sabaly a představitel Otce Lorenza Igor BarešA my dodáváme také poděkování místopředsedovi Senátu Parlamentu ČR, panu Jiřímu Oberfalzerovi, který projekt Senát pro kulturu inicioval.
U diváků měla inscenace velký úspěch, všechna představení byla vyprodaná. Počasí většinou divadlu přálo, jenom jeden večer pršelo – a stateční diváci, zahalení v pláštěnkách, vydrželi navzdory dešti sledovat až do konce prastarý příběh o velké lásce.
Věříme, že budeme moci „divadlo pod letním nebem“ nabídnout divákům i příští rok – máme od Senátu Parlamentu ČR laskavý příslib, a tak si budeme přát, aby vše vyšlo. Držme si palce!
