DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2018/2019/X - ČERVEN
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
ZÁKULISÍOd propadla k horizontu události
Tak se vědcům podařilo vyfotit horizont události. Za ním se ve vesmíru otevírá černá díra. To je oblast výluky z našeho časoprostoru. Neděje se tam nic, protože tam nedosáhne náš časoprostor. Člověk, odsouzený žít teď a tady, si může nekonečně představovat, co to znamená. Nikde nic. A současně všechno všude. Něco, co je – v černé díře – mimo skutečnost. Nekonečně zahuštěno. Nikdy, a přitom pořád.
Tomáš Töpfer (Jindřich II.) a Dagmar Havlová Veškrnová (Eleonora) v inscenaci Lev v zimě, r. Jan Burian, 2017
Souvisí to vůbec nějak se zákulisím divadla? Ale jistěže. I vinohradské zákulisí mělo svůj kontakt s vesmírem. Vloni na jaře navštívila představení Lva v zimě manželka amerického kosmonauta Andrewa J. Feustela Indira, z poloviny Češka. Spokojena s inscenací se nechala herci „zatáhnout“ do zákulisí, do památné rekvizitárny. A odtud skutečně speciálním telefonem volala svému manželovi na oběžnou dráhu do ISS, aby mu sdělila své dojmy. A. Feustela pak krátce na orbitě pozdravili královna Eleonora (Dagmar Havlová Veškrnová) a král Jindřich II. (Tomáš Töpfer). Spojení vinohradského zákulisí s kosmem tak bylo navázáno a všichni víme, že v časoprostorovém kontinuu trvá a rozhovor se dál šíří galaxiemi, až dosáhne onoho horizontu události a spadne do té černé díry. To my už tu ale nebudeme, zmizíme, jak říká otřepaná fráze, v propadle dějin. Inscenace Goldmanovy historické komedie Lev v zimě ovšem ještě nezmizela ani za horizontem události, ani v propadle repertoáru – hrajeme ji v příští vinohradské sezoně.
Nejde tu však jen o „kosmický klípek“ ze zákulisí. Celé lidstvo – sedm miliard bytostí – zírá na fotografii horizontu události a za ním se převalující černou díru a jeho představivost pracuje naplno. Ta touha nahlédnout za horizont události je pochopitelná a neukojitelná.
Obdivuhodná koordinace observatoří na celé planetě a měsíce trvající zpracovávání získaných dat nás přivedly k obrazu, o kterém tu mluvíme. To, co bylo teoreticky odvozeno a spočítáno, skutečně existuje – můžete se podívat. V zákulisí jsme plni uznání, ale současně se tak trochu usmíváme. Vždyť onen zázrak – vymezit ve skutečnosti hranice – horizonty, za nimiž existuje jiný časoprostor, do kterého může každý nahlédnout – umí divadlo po celou dobu, kdy je součástí lidské kultury. Po tisíciletí herci společně s diváky otevírají na dobu představení (či, obecněji a vznešeněji, performance) v našem každodenním, všedním časoprostoru obrazný chronotopos předváděného příběhu. Nepotřebují k tomu ani složitou aparaturu, ani komplikované výpočty. Jen společné vědomí všech zúčastněných, že tady – na jevišti a v zákulisí – je současně i tam, v dějišti příběhu, a teď – v červnu roku 2019 – je tehdy.
Divadelní budova, jako je ta vinohradská, je vlastně geniálně vymyšleným strojem na to, aby každý večer, při každém představení, přenesla všechny z jednoho časoprostoru za horizont každodenních událostí a starostí. Úderem začátku představení, na pokyn inspicienta, vyvolá zákulisí spojeným úsilím efekt podobný horizontu události. Nedíváme se však do černé díry, kde, můžeme-li si přeložit myšlení géniů, jako byl S. Hawking, do naší materie, všechny příběhy přestanou, protože se neděje nic. Díváme se naopak za horizont své zkušenosti a nahlížíme tam své bytí jako součást událostí, jimiž prošel lidský duch a zaznamenal je v příbězích a obrazech.
Divadla na celém světě hrají a otevírají denně desítky tisíc časoprostorů za naší skutečností. Tam, kde se jim to daří, se z nich vracíme osvěženi stykem s něčím, co dává naší každodennosti větší smysl. Co nás dokáže udržet v činění a dění, ve vytváření života jako události, i s vědomím onoho propadla dějin, ke kterému každý z nás směřuje. Horizont, k němuž poukazuje skutečná jevištní událost, je vždy za tímto propadlem. Ostatně, jako na jevišti.
Soustrojí časoprostorových kouzel ve vinohradské budově stále funguje, i když se nezadržitelně blíží ke své rekonstrukci. Propadlo je už dva roky zaaretováno a nesmíme ho používat. Horizont události, kterou je rekonstrukce, potvrzuje i nové vedení města na rok 2021. Kosmická rychlost řešení problému vypadá jinak, ale žijeme na Zemi a v České republice. Z toho plyne, že celou příští sezonu budeme ze zákulisí otevírat spolu s vámi, diváky, časoprostory příběhů a obrazů odehrávajících se za naší každodenností.
A slibujeme vám, že vás nezavedeme do černé díry, kde se neděje nic a odkud není úniku.
Všichni ze zákulisí všem v hledišti přejeme pěkné prázdniny a v září na shledanou.
- dral -
