DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2018/2019/VII - BŘEZEN
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
ZÁKULISÍCo lze a co nelze vyčíslit
Míra vzájemné důvěryhodnosti se pozná podle intenzity děkovaček... Děkovačka po premiéře inscenace Lev v zimě.
Březnový cvrkot v zákulisí divadla se proměňuje jako vše v našem světě. Pro proměnlivost světa zvolili společenští vědci přiléhavé označení „tekutá modernita“. Ty tam jsou časy, kdy jsme v březnu lezli za kamna, později s knihou, jejímž měsícem se březen stal. Březen se v zákulisí divadla stal měsícem výročních zpráv.
Karel Čapek se svou pověstnou slovní výbavností by se dnes divil, jak se – také – dělá divadlo. Evidujeme. Kvantifikujeme. Započítáváme, ale také odepisujeme. Sčítáme, dělíme a percentualizujeme. Přepočítáváme a indexujeme. Komparujeme tržebnost s návštěvností, poměr dotace k tržbám a vyčíslujeme míru soběstačnosti. A analyzujeme. Nakonec máme čísla a procenta. To vše pak předkládáme prostřednictvím samosprávy veřejnosti, která tak může posoudit, jakou že veřejnou službu jsme jí za veřejné prostředky poskytli. Co mohou čísla vyjádřit, a co už nevyjádří? Nebo – zeptejme se ještě lépe: o čem vypovídají čísla v zemi, jejímž politickým folklorem se stalo, že různí přechodní činovníci na sebe vzájemně pokřikují a na televizní kamery mávají různými barevnými tabulkami: „Já mám ale jiná čísla! A skutečnost proto vypadá jinak, než tvrdí oponent!“ Skutečnost zůstává skutečností a rej čísel se stále více stává spíše nástrojem marketingu než prostředkem k jejímu poznání. Marketing slouží prodeji. Ten, na koho se marketér obrací, je případný zákazník. Tržní vztah není láskyplně partnerský, a často ani důvěryhodný, neboť agresivní marketing dokonale ovládají také obskurní persony, pro něž se vžilo označení „šmejdi“.
My ve vinohradském zákulisí stále ještě věříme tomu, co vyjádřili v devadesátých letech polští divadelníci, když svá divadla polepili velkými plakáty: „Divadlo není zboží, divák není zákazník!“ Usilujeme proto o to, aby naše vzájemné vztahy s diváky více připomínaly lidským obsahem naplněné vztahy přátelství, zájmu a důvěry. V divadle se nevede dialog pouze mezi postavami na scéně, ale – a to zejména – mezi scénou a publikem.
Poslední premiérou roku 2018 byla komedie Revizor (r. Juraj Deák),
která se ihned zařadila mezi oblíbené tituly vinohradského repertoáru.Dá se vyčíslit, zda a jak se nám právě tento „netržní“ cíl daří naplnit? Co nám o tom řeknou čísla z výroční zprávy? V roce 2018 jsme pro naše diváky odehráli 306 představení doma a pět na zájezdech, naše představení v DnV navštívilo bezmála 117 000 diváků a návštěvnost dosáhla 80 %. S příspěvkem na činnost (dotací) jsme vystačili, skončili jsme v černých číslech, tedy v plusu, míra soběstačnosti je opět vyšší, než žádá přísný zřizovatel divadla a než je v Evropě u metropolitních divadel zvykem. O čem čísla neumějí svědčit, je míra vzájemné důvěryhodnosti. My ji poznáme podle reakcí hlediště, podle intenzity děkovaček, podle toho, zda a kolikrát se k nám diváci vracejí. Víme, že ne vždy jsme si se všemi diváky „kápli do noty“; jednak je součástí veřejné služby i uvádění titulů náročnějších a, jak se říká, „méně osvědčených“, jednak, proč to nepřiznat, ne vždy se nám všechno dokonale povede. Divadlo je rukodělná činnost. Ale i s tímto vědomím cítíme v zákulisí jistou, snad oprávněnou, hrdost: máme se s diváky vzájemně rádi a jsme spolu rádi i opakovaně. Tohle se procenty vyjádřit nedá.
Do zkoušek v březnu vstupuje „horká“ londýnská novinka, hra Penelope Skinner Ahoj, krásko! (Linda). Její hrdinka, zdánlivě veleúspěšná padesátnice, které se ovšem během několika dnů sesype celý svět (inu, tekutá modernita), ve hře svádí, mimo jiné, také zápas o to, jakými prostředky lákat zákaznice –
jak marketovat kosmetiku, kterou její firma vyrábí. Zda nabídnout ženám službu, která jim skutečně pomůže, nebo zda je nejprve vyděsit přízrakem stárnutí a pak tento strach léčit placebem údajně účinných předražených mastiček. Jde samozřejmě o čísla, procenta, jde o zisky za jakoukoli cenu. Přijďte se v květnu na novou inscenaci podívat. Pro nás v zákulisí Divadla na Vinohradech nejste zákazníci, nýbrž partneři pro dialog o tom, jak všichni společně, ne však každý sám o sobě a pro sebe, ale vzájemně zakoušíme náš proměňující se svět.
- dral -
