DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2018/2019/III - LISTOPAD
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
ROZHOVORNa zkouškách a představeních
jsem strávil polovinu života
Jan Vedral
Otakar Brousek (Bedřich) s Tomášem Pavelkou (Karel Max)
v komedii Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl, r. J. Burian, 2016
Otakar Brousek mladší se v říjnu stal Chlestakovovým Otcem. Roli Otce byste v Gogolově Revizorovi samozřejmě marně hledali. V připravovaných prosincových vinohradských premiérách ale hraje Otakarův syn Ondřej Brousek Chlestakova, kdežto Otakar, zvaný Ťulda, sám začal zkoušet roli Otce – funebráka v Klimáčkově komedii Hrobníkova dcera.
Tvůj táta, slavný vinohradský herec, jehož jméno i příjmení nosíš, si údajně vedl diáře, do kterých rok po roku a den po dni zapisoval všechny zkoušky, představení, rozhlasové, televizní i filmové frekvence… Je to pravda? A děláš to taky tak?
Pravda pravdoucí, těch zápisníčků je požehnaně. A je tam všechno. Jednou jsem se ptal, v kolik hodin jsem se narodil, a táta neomylně sáhl do kufru, kde měl zápisníky, zalistoval a během několika okamžiků hlásil přesný čas. Mělo to velké výhody, tatínek si vedl účetnictví, tudíž měl naprostý přehled, kdy, kde a za kolik pracoval a kdy peníze dorazily. A jelikož mě pojmenoval stejně, stávalo se, že občas jeho výplata přišla mně a naopak. Na rozdíl ode mě táta věděl, že tehdy a tehdy měly dorazit koruny, tak přišel za mnou: „Ťuldo, nepřišly ti peníze z rozhlasu?“ Já na to, že ano. A otec ukázal zápis a smlouvu a zjistili jsme, že jsem si peníze přivlastnil neoprávněně.
Jsi schopen říci, nebo aspoň odhadnout, kolik rolí jsi za profesionální život vytvořil?
To je právě ono, já už tak pečlivý nejsem. V kladenském divadle mně vytvořil seznam jeden kluk, který pracoval v obchodním oddělení. Tam je těch rolí asi pětašedesát. Pak už to budu odhadovat, ale vzhledem k tomu, že na Kladně jsem byl dvanáct let a v Městských divadlech pražských sedmnáct, tak to může být plus minus stejné číslo. Pak Fidlovačka – asi sedm rolí, teď Vinohrady – deset plus jedna: když jsem byl na škole, alternoval jsem s Vaškem Vydrou a taky jsem zaskočil ve slavné inscenaci Král Krysa za nedávno zesnulého Břeťu Slováčka. Pak se musí přičíst pár zájezdových představení a hostování v příbramském a karlínském divadle.
Otakar Brousek v dramatu Peer Gynt
(se svým synem Ondřejem, který hrál titulní roli), r. M. Čičvák, 2017Takže se blížíš k dvoustovce. Kolik let života jsi strávil na jevišti na zkouškách, v představeních nebo v šatně přípravou na výstup? A pořád ještě tě to baví?
Určitě polovinu života. Asi tak. Někdy mám volno a někdy jsou prázdniny. Když nejsem v divadle, tak buď pracuju v rozhlase, v televizi nebo na nějakém vystoupení… Zatím mě to baví, zaplaťpánbůh.
To je vidět, že jablko nepadlo daleko od stromu. Tvůj táta hrál ještě pár měsíců před svou smrtí, v téměř devadesáti letech.
Tátova maminka, babička Alžběta, mi jednou řekla, když jsem si postěžoval, že dělám nezáživnou věc: „Oťulko, vždyť ty si na tom najdeš něco, co tě bude bavit.“ A měla pravdu. A hlavně je to o lidech. Teď na Vinohrady přišli bezvadní mladí lidé ze školy, a je to perfektní.
V Divadle na Vinohradech už jsi sedmou sezonu. Která práce tě za ta léta nejvíce potěšila?
Sedm let. Od Zkrocení přes Hašlera, Profesora v Loupežníkovi a tak dále. Moc rád jsem hrál Bedřicha v Uhdeho Zvěstování na Studiové scéně. A v Gyntovi a teď ve Sňatcích.
Vídám vás často se synem Ondřejem, jak vášnivě debatujete. O divadle? Kdo koho víc poučuje?
Já spíš poslouchám Ondru, on je jak houba, všechno nasaje, a hlavně to pak umí vyprávět, všechny filmy, muzikály, koncerty, a ještě je zábavnej. Zásobuje mě knihami o hudbě, ke kterým bych se nedostal. Pak máme společnou slabost, neb jsme fandové do V+W a Ježka, takže je pořád o čem povídat.
Když pro tebe jako Trollího krále a sbor Ondřej složil do inscenace Peera Gynta muzikálové číslo a trápil tě při korepeticích, povzdechl sis: „Že já ho, kluka, radši nedal na fotbal.“
To je pravda! Vrací mi to, jak jsem u něj sedával při cvičení na klavír. Ale to číslo bylo tak pěkné, že chápu i tvrdší výrazy, kterých použil. Mně to holt už jde pomaleji.
V pondělí 22. října jste oba – Ondřej i ty – nastoupili do zkušeben, obdařeni novými, velkými rolemi. Ondřej zkouší titulní roli Chlestakova v Gogolově Revizorovi, ty roli Otce v českém premiérovém uvedení hry Viliama Klimáčka Hrobníkova dcera. Nezávidíte si?
No, musím říct, že bych rád viděl Ondru zkoušet takovouhle roli. Ale nezávidím. Role Otce je výborně napsaná, jako celá Klimáčkova hra. Navíc tam mám bezvadné kolegy (Talackovou, Terberovou, Krause) a taky režiséra Šimona Dominika, který skvěle nazkoušel na Studiové scéně Ucho. Po přečtení jsem měl pocit velmi vážné hry ze současného Slovenska. Ale při zkouškách leze ven humor, takový mrazivý, ale v tom, čeho se týká, se rozhodně poznají i naši čeští spoluobčané.
