Zleva Robert Tamchyna, Ivo Žídek, Juraj Deák, Ondřej Brousek a Šárka Vaculíková
V neděli 5. března se opět utěšeně rozšířila rodinka vinohradských Augustů. Na Studiové scéně DnV bylo předáno pět sošek nosatého Augusta (letos se žlutým nosem), udělených vinohradskými diváky hlasujícími v anketě o nejlepší umělecké výkony sezony 2015/2016. Šestého Augusta pak udělilo umělecké vedení divadla.
Kdo je to ten zatrolený vinohradský August? Podíváte-li se na jeho sošku (dílo akad. sochaře Martina Zeta), uznáte, že je to stvoření podstatné (váží skoro sedm kilogramů), prvořadé (stojí na počátku abecedy), svým způsobem velkolepé (Augustus v latině správně navozuje dojem císařského majestátu). Ale ten nos! Každý rok v jiné barvě. Vždyť je to šaškovský atribut, obvyklá klaunská pomůcka, nejmenší, a přitom stále ještě účinná podoba obličejové (či dokonce celohlavové) divadelní masky! Maska je tím, co (nejen v divadle) zakrývá vnější tvářnost lidského obličeje a současně odkrývá skutečnou podobu postavy. Že je v tom rozpor? Ale určitě – divadlo, drama a komedie přece vznikají ze srážky rozporů. Je tedy August velkolepým, vznešeným šaškem? Ano, je to symbol hereckého stavu.
Jak se stalo, že křestní jméno August začalo být synonymicky přiřazováno k šaškům a klaunům, mi není známo. Ale to, že se o hercích občas hovoří jako o „augustech“, nelze přeslechnout. Na konci 60. let uvedl Augusta do zlatého fondu Vinohradského divadla Pavel Kohout svou hrou o moci a šaškovství August August, august. A tím je snad dostatečně vysvětleno, proč je August již čtvrtým rokem cenou vinohradského diváka.
Zleva Robert Tamchyna a Igor BarešSlavnostním odpolednem provedli přítomné publikum moderátor Robert Tamchyna, uvádějící na Studiové scéně oblíbené Večery bez líčidel, a zpěvák a skladatel Jiří Šlupka Svěrák, který se v minulém roce podílel na shakespearovských vinohradských oslavách zhudebněním několika sonetů. Vzpěračské výkony při předávání sošek Augustů („Je to cena, která má svou váhu,“ konstatoval Tamchyna) předvedli jejich loňští držitelé – Ondřej Brousek, Ivan Řezáč, Tom Ciller a Martin Čičvák. Loňská Augustka Dagmar Havlová ve stejné době křtila zvon Václav.
V tajném hlasování (lístky ve foyeru divadla a v předprodeji v Ibsenově ulici a také na webových stránkách DnV) diváci učinili inscenací sezony 2015/2016 Shawův Pygmalion v režii Juraje Deáka. Za Pygmalionem putovala hned celá skupinka sošek – diváky byl oceněn Ivo Žídek za scénografii a Ondřej Brousek za hudbu k inscenaci. Potěšitelným překvapením byl August za ženský herecký výkon Šárce Vaculíkové, která se v dotyčné sezoně stala svou Lízou Doolittlovou novou členkou vinohradského ansámblu. A právě tak novým přírůstkem souboru je Igor Bareš, jehož diváci ocenili za titulní postavu v inscenaci Ibsenova Nepřítele lidu. Umělecké vedení divadla pak, na základě svého úsudku a názoru interních hodnotitelů, ocenilo „svým“ Augustem Andreu Černou za roli Caesonie v Camusově Caligulovi. Odměněni byli i diváci – tři z hlasujících vylosoval moderátor a dostanou volné vstupenky na zvolenou vinohradskou inscenaci.
A tak se rodinka vinohradských Augustů rozrostla o dalších šest oceněných. Příležitost hlasovat budou mít diváci opět na podzim, kdy skončí sezona 2016/2017. Už teď je zřejmé, že jejích osm premiér přinese dostatek podnětů k ocenění výjimečných výkonů. K odpovědnému hlasování je třeba jediné – chodit do Vinohradského divadla. To vám s vážným výrazem očí a se žlutým klaunským nosem vzkazují letošní Augusti.
–dral–
