Ü
2021 2022

ČERVENEC

SRPEN

ČERVEN

PROSINEC

LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

KVĚTEN

BŘEZEN

DUBEN

ČERVEN

PROSINEC

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2021 / 2022 / IX - KVĚTEN

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

PREMIÉRA

Dcery Bernardy Alby a jejich touha po svobodě

Barbora Hančilová

Když Bernardě (Tereza Bebarová) zemře manžel, rozhodne se zavřít sebe i svých pět dospělých dcer na osm let ve svém domě. Jediná z dívek, která má šanci uniknout, je nejstarší Angustias (Andrea Elsnerová), která zdědila velký podíl dědictví po otci a kvůli jejímu věnu se jí teď dvoří nejhezčí muž v kraji, Pepe Romano. Jenže po Pepem touží i jiné… Magdalena (Zuzana Vejvodová) nezávidí Angustias ani tak Pepeho jako spíš šanci vdát se a utéct z domu. Jako druhá nejstarší totiž ví, že osm let je pro ni konečný ortel, a tak svou frustraci vylévá ve štiplavých poznámkách vůči Angustias. Amélie (Barbora Poláchová / Sára Rychlíková) dokáže být ostatním víc oporou i proto, že na ni osmileté domácí vězení nemusí mít tak negativní dopad. Martyrio (Sabina Rojková) se navenek tváří, že po mužích netouží, že je ráda za svou nemoc, která ji od jejich pohledů chrání, ale ve skutečnosti by Pepeho nejraději měla pro sebe. A nejmladší Adéla (Jana Kotrbatá / Kristýna Jedličková)? Ta už se s ním možná i za zády všech schází… Po tajemstvích dívek slídí Bernardina hospodyně Poncie (Regina Rázlová) a snaží se od domu odvrátit neštěstí. Ale Bernarda je příliš pyšná, než aby jí naslouchala…

Vizuál k inscenaci Dům Bernardy Alby

Ženy v této hře jsou svázány pravidly patriarchální společnosti, která Bernarda uplatňuje s autoritativním zápalem. Věří, že tím své dcery chrání před pomluvami, které můžou na španělském venkově ženě zničit život a vystavit ji společenskému, a někdy i fyzickému lynči. Bernarda si ovšem na obrazu své rodiny zakládá až příliš a otěže dcerám utahuje až příliš pevně. V tomhle prostředí má žena jedinou možnost, jak se vymanit z rodičovského domu: najít si manžela. Jenže jak se v průběhu hry dozvídáme, manželství v tomhle kraji bývá často jen jinou formou uvěznění. „Tak já ti nevím, je lepší mít ženicha, nebo ne…“ Ženám v této vesnici není dovoleno téměř nic a mužům se odpouští vše s tím, že „chlap je chlap“ a nic jiného se od něj očekávat nedá. I za znásilnění proto padá vina na ženu. „Přinejmenším od počátku zemědělské revoluce žila většina lidských společenství v patriarchátu, který stavěl muže nad ženy. Bez ohledu na to, jak byla mužská a ženská přirozenost definována, bylo výhodnější být mužem,“ píše ve své úspěšné populárně naučné knize Sapiens Yuval Harari.

V Lorcově hře neudržuje pravidla patriarchálního světa muž/otec, ale matka Bernarda, která konvencím světa, v němž žije, uvěřila do důsledku. Na základě zvnitřnělého sexismu tak prosazuje vůči dcerám svou autoritu a hlídá jejich „čest“. Dívkám v této hře je vymezeno jen velmi úzké místo, které smějí ve světě zaplnit, a do nějž se musí vejít. Realizace vlastní touhy může být vnímána jako rebelie, vzpoura.

Celou hru protkává Lorcova poezie a jeho cit pro duende; tedy pro temnou, zemitou podstatu umění. Hra Dům Bernardy Alby v sobě obsahuje neúprosnou dramatičnost, osudovou blízkost smrti. „Duende, tyto temné tóny, jsou záhadou, jsou to kořeny, co se drží bahna, které všichni známe, které ignorujeme, ale ze kterého vychází samotná podstata umění. (…) Duende je síla, a ne snaha, boj, a ne myšlenka. Slyšel jsem jednoho starého kytarového mistra říct: ,Duende není v krku: duende se hrne vzhůru vnitřkem od chodidel nohou.‘ Což znamená, že nejde o otázku dovednosti, ale stylu, který je opravdu životný: tedy že proudí v žilách: tedy že jde o nejstarší kulturu bezprostřední tvorby.“

Lorcovo poetické drama bude mít premiéru v režii Juraje Deáka 20. května 2022.