PROSINEC

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

​PREMIÉRA

​Chytrá komedie s přesahem: Provaz o jednom konci

​Vladimír Čepek

První premiéra letošního kalendářního roku – Provaz o jednom konci – se kvapem blíží. Text sepsali dramaturg Karel Kraus a spisovatel Zdeněk Mahler z lidových komedií Johanna Nepomuka Nestroye v šedesátých letech 20. století, a dá-li Bůh a epidemiologická situace, na první scénické provedení této hry v Divadle na Vinohradech v režii Radovana Lipuse se budete moci přijít podívat už 4. března.

​Jan Šťastný (Lips) a Igor Bareš (Sluha)
při čtené zkoušce komedie Provaz o jednom konciNa své nově nabyté nemovitosti se jede podívat zámecký pán Lips se svým starým sluhou, místní lidé je očekávají s radostnou nadějí, že noví páni budou jejich vstupenkou k lepším zítřkům. Lips je boháč, kterého ovšem omrzel život, marně se snaží najít jakékoli vzrušení a přemýšlí o sebevraždě. Aby nalezl alespoň kousek radosti, rozhodne se oženit. Do oka mu zvláštním způsobem padne vdova Glanzová, ve které kromě možné snoubenky najde i nebezpečného soupeře. Do jejich nevyřčené hry se přimíchá krachující řemeslník Faden, který šťastnou náhodou a shodou okolností zachrání Lipsovi život. Nový zámecký pán ho chce za to odměnit. Může však finanční odměna udělat člověka šťastným? A jak dopadne hra, do níž ještě vstoupí pragmatický Fadenův učedník Strick?

Nestroyovy komedie jsou velmi vtipné, ovšem mají až filozofický přesah a svým neopakovatelným způsobem komentují běžný život se všemi jeho radostmi i stesky. Krásně to vystihuje jeden z Nestroyových bonmotů: „Svět je plný truchlivých protikladů, jimž se lze leda zasmát, a plný veselých věcí, nad nimiž by člověk s chutí zaplakal.“ Jeho humor je inteligentní, založený na věčných paradoxech současného světa. Záměrně uvádím současného, protože Nestroy ve své době psal o lidech, které potkával a kteří mu byli známí z každodenního kontaktu. A toho bychom chtěli v naší inscenaci docílit i my; aby diváci na jevišti viděli dnešní typy lidí, osoby, které mohou dnes potkat na náměstí, na ulici, v tržnici. A aby se mohli smát. Protože jakkoli má Provaz o jednom konci i tragický rozměr, jde v první řadě o komedii. Jak to napsal sám autor: „Líbit se mají mé hry, mají bavit, ať se lidé smějí, a mně ať celá ta záležitost vynese peníze, abych se mohl také smát.“

V hlavních rolích nejnovější inscenace se diváci mohou těšit na Jana Šťastného v roli životem znuděného nového majitele nemovitostí Lipse, Igora Bareše v roli jeho starého sluhy, který je opravdový humanista a dosud neztratil víru v člověka a lidstvo, Simonu Postlerovou coby krásnou, inteligentní a pohotovou ovdovělou madam Glanzovou a Andreu Elsnerovou jako její vdavekchtivou asistentku Terezu, která se zhlíží ve své zaměstnavatelce. Největšími hybateli děje ovšem budou Marek Adamczyk, jehož Faden je snílek a náměsíčník, člověk, který díky hrám Lipse a Glanzové přijde z chudoby k bohatství, a Aleš Petráš, jenž se představí v roli jeho všehoschopného učedníka Stricka.

Důležitou složkou inscenace jsou písně, mohli bychom napsat kuplety, které po textové i hudební stránce připravil ostravský písničkář a bavič Jiří Krhut, choreografii hudebních čísel vymyslela a nazkoušela Jana Hanušová. Pro úplnost dodejme, že výtvarníkem scény je David Bazika a kostýmů Eva Kotková.