2019 2020

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

BŘEZEN

DUBEN

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ČERVENEC

SRPEN

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ŘÍJEN

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2019 / 2020 / III - LISTOPAD

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

ROZHOVORTakový pěkný pár…

Barbora HančilováMarek Adamczyk (Orlando) na čtené zkoušce
hry Jak se vám líbí

Šárka Vaculíková a Marek Adamczyk začali zkoušet Shakespearovu romantickou komedii Jak se vám líbí. Šárka v ní hraje odvážnou Rosalindu a Marek mladého Orlanda, který se do této zajímavé, chytré a neohrožené dívky zamiluje – stejně tak jako ona do něj. Milenecký pár ovšem musí projít cestou plnou nástrah a úskalí, Rosalinda uniká od dvora v mužském přestrojení, v němž ji Orlando nepozná…

Co všechno se stane, než jejich láska dojde naplnění, zjistíte už 13. prosince, kdy bude mít proslulá komedie v režii Juraje Deáka premiéru.

Jako herečtí partneři jste se setkali už v inscenaci Harold a Maude, v níž Šárka vystupuje v rolích několika Haroldových komických nápadnic. Pomůže vám tato zkušenost při práci na Jak se vám líbí? A jak se těšíte na společné situace v této inscenaci?

Marek: Naši spolupráci v Haroldovi a Maude jsem si užíval hlavně proto, že většinou stačilo sledovat, jak kolem mě Šárka pobíhá a odvádí všechnu práci. V Jak se vám líbí to bude asi dost podobné, protože Šárčina postava je mnohem ukecanější než ta moje. Nicméně se budu snažit jí pomoct a tu dobrou náladu, kterou si zatím na zkouškách Jak se vám líbí moc užívám, přenést do inscenace, aby si tu atmosféru užili i diváci.

Šárka: Výhodou by mohlo být, že Marek už je z Harolda a Maude zvyklý, že má ve mně víc žen najednou. Ovšem zatím nevím, zda se mu to líbí. Jeho postava Orlanda se mi zdá být z toho spíše zmatená.

Jak se vám líbí hra Jak se vám líbí? Hráli jste už někdy v některé Shakespearově hře? A jak si myslíte, že se budete „prát“ s veršovanými částmi a blankversem?

Marek: První Shakespearova hra, ve které jsem hrál, bylo Jak se vám líbí v Divadle J. K. Tyla v Plzni v režii Juraje Deáka. Není to tedy pro mě úplná novinka, ale tenkrát jsem měl menší roli. Ta hra je pěkná v tom, že skýtá spoustu možností. Jak napovídá i její název, příběh není načrtnutý v silných konturách, zůstává ambivalentní, a tak poskytuje prostor, který můžeme naplnit něčím z vlastních hlav a srdcí. A já doufám, že když k téhle hře přistoupíme se zanícením a dokážeme slova naplnit něčím ze sebe, bude to fungovat.

Šárka: Mně se moc a moc líbí Jak se vám líbí. Je to hra o různých podobách a fázích lásky a to jsou stavy, ve kterých se často nacházím. V čem se bohužel už tak často nenacházím, je blankvers. Miluji ho, když ho říká někdo jiný, méně však, když se ho snažím říkat já, ale pokouším se do něj co nejvíc zamilovat.

Rosalinda i Orlando utečou před krutým světem vévodského dvora do Ardenského lesa. Jaký máte vztah k přírodě vy? Je pro vás také les, a vůbec příroda místem, kam se můžete uchýlit před momentální „nepřízní světa“?

Šárka: Pro mě rozhodně. Miluju přírodu, lesy, hory, louky. Snažím se do nich unikat každý volný den. Zjistila jsem, že je to pro mě nejúčinnější relaxace a pohlazení po duši.

Marek: Nedávno jsem četl studii, která potvrzovala, že pobyt v přírodě působí antistresově a procházky po lese by měly být součásti duševní hygieny.

Šárka Vaculíková (Rosalinda) a Denny Ratajský (Oliver)
na čtené zkoušce hry Jak se vám líbí
Máte nějaké konkrétní místo, které je pro vás ‚‚krajinou vaší duše“? Něco jako váš Ardenský les?

Marek: To mám. Je to u nás na chatě, kam odmala jezdím. Místo, které člověk nazývá domovem, se v čase proměňuje. Nejdřív se odstěhuje od rodičů, pak si najde jeden byt, druhý byt – to, co je „domov“ se pořád vyvíjí. Ta chata je ale pořád na stejném místě, pořád taková, jak si ji pamatuju z dětství. Tím pádem je nenahraditelná a bude krajinou mé duše asi navždycky.

Šárka: Mám takové místo, ale nesmím ho prozradit. Vždyť jde o duši.

Toužili jste někdy utéct (aspoň dočasně) pryč od civilizace? A uvažovali jste i nad jiným než městským způsobem života?

Šárka: Měla jsem párkrát takové myšlenky, ale pak mi došlo, že pokud bych nastálo žila v přírodě, už bych neměla kam utíkat. Žít ve městě s možností utéct do přírody (na chvilku) je krása. Žít v přírodě s možností utéct do města se mi zatím tolik nelíbí.

Marek: Nikdy jsem neměl touhu utéct z civilizace a žít někde v jeskyni. Rád střídám město a přírodu, založením jsem ale spíš městský člověk, město mám rád a nerad bych se ho vzdával – konkrétně Prahy. Mám tu spoustu přátel a míst, která mám rád, a úzkost ze života ve městě nepociťuju.

Orlando s Rosalindou se do sebe zamilují prakticky na první pohled. Existuje podle vás láska na první pohled?

Šárka: Ano, ano, ano! Ale možná, že se často na první pohled spíš jedná o pomíjivou vášeň než o opravdovou lásku. Opravdová láska přichází až po zamilovanosti, zdá se mi... Ale nevím, jsem v tom začátečník. Láska je nějak složitější a chce to trochu práce. Milovat je umění.

Marek: Asi existuje. Myslím, že každý z nás zažil setkání s někým, kdo nám na první pohled přišel výjimečný. Otázka je, do jaké míry se to později potvrdí, nebo ne. A z vlastní zkušenosti to mám tak padesát na padesát. Takže láska na první pohled podle mě existuje, ale záleží, co se z ní stane – může to být jen základ hezké vzpomínky, nebo základ celoživotního vztahu.

Orlando vyřezává do kůry stromů milostné básničky sporné kvality nebo je věší na větve. Měli jste (nebo máte) někdy chuť napsat báseň? Pokud ano, o čem by byla?

Marek: Nějaké básně jsem napsal – a často byly o lásce nebo o někom, kdo mi byl blízký. Jsou to samozřejmě taky básničky sporné kvality. Já je ale nikde po stromech ani po Facebooku nerozvěšuju, takže naštěstí můžu být kritikem jen sám sobě.

Šárka: Od té doby, co zkoušíme Jak se vám líbí, mě Shakespeare tak trochu nakazil a mám tendenci myslet ve verších. Občas mám pocit, že ze mě i vypadne věta, která je tak nějak kultivovanější, až básnická. Ovšem zdá se, že okolí mou změnu nepozoruje. Budu na poezii všedního dne ještě pracovat.