2019 2020

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ŘÍJEN

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2019 / 2020 / I - ZÁŘÍ

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

NA JEVIŠTIJejí pastorkyňa: hra, která se povedla

Zuzana PaulusováDagmar Havlová Veškrnová (Kostelnička) a Marek Lambora (Števa)
v dramatu Její pastorkyňa, r. Martin Františák, 2016

Milí diváci, už jste viděli vinohradskou Pastorkyňu? Pokud ne, zveme vás na některé z podzimních představení.

Její pastorkyňa je hra, která se Gabriele Preissové opravdu povedla, i když v době jejího uvedení v Národním divadle (1890) by si na její úspěch zřejmě vsadil málokdo, a nejméně nejspíš sama autorka – tehdejší recenzenti a „literární celebrity“ hru většinou strhali a odmítli (a to včetně E. Krásnohorské, J. Vrchlického a patrně i T. G. Masaryka). Hře i autorce vyčítali hlavně nepravděpodobnost jednání některých postav, ačkoli Preissová argumentovala tím, že zápletku své hry převzala ze života. Podobné příběhy a situace sledovala kolem sebe na venkově na Slovácku, kam odešla se svým manželem. Příběh Kostelničky a Jenůfky proslavil až Leoš Janáček svou operou. Čas prověřil kvality dramatického textu a Její pastorkyňa je zařazována mezi desítku nejlepších českých her a znovu a znovu se objevuje na jevištích.

Gabriela Preissová, pozoruhodná žena obdařená nesporným literárním talentem, uměla napsat čtenářsky úspěšné povídky s přitažlivým příběhem, sentimentální „čtení pro dámy“ a byla schopna i ironické reflexe svých textů. Kdyby žila v současnosti a svůj talent využívala v intencích dnešní doby, stala by se možná vyhledávanou televizní či filmovou scenáristkou či autorkou románů vydávaných v nemalých nákladech. Ve své době byla především oblíbenou autorkou povídek, úspěch a uznání za její dramatické texty (Gazdina roba, Její pastorkyňa) se dostavovaly až postupně. Dnes je považována za významnou českou dramatičku.

Její pastorkyňa není dobový prvoplánový vesnický příběh s vymyšlenými „krojovanými figurkami“, ale silné a hluboké drama, postihující vědomé i nevědomé motivy jednání člověka, který se v hraniční situaci příčí, nebo naopak podřizuje nadosobnímu řádu. Preissová popisuje archetypální principy lidského života, vnitřní síly a proudy, s nimiž se ve své duši a mysli setkává každá lidská bytost bez ohledu na to, jaký letopočet je zrovna v kalendáři.

Zleva Tomáš Dastlík (Laca), Tereza Císařová (Jenůfa),
David Steigerwald (Jano, pasák), v pozadí Carmen Mayerová (Stařenka) v dramatu Její pastorkyňa
Režisér Martin Františák, sám také dramatik a moravský rodák, tuto sílu a hloubku obsaženou v textu cítí a ctí. Nastudoval působivou a vizuálně krásnou inscenaci, nadčasovou a zároveň moderní. Důležitou součástí inscenace je výprava, jejímž autorem je uznávaný výtvarník Marek Cpin. A pro úspěch a vyznění inscenace jsou samozřejmě klíčové herecké výkony. Mladičkou „pastorkyňu“ – Jenůfku hraje skvěle Tereza Císařová (dříve Terberová), která už na našem jevišti opakovaně prokázala svůj talent. Ve složité roli Kostelničky exceluje Dagmar Havlová Veškrnová, která musí jednání této postavy, na první pohled odsouzeníhodné, pomocí hereckých prostředků učinit pro diváky pochopitelným.

„Rolí, jako je Kostelnička, se musí herec protrpět,“ odpověděla Dagmar Havlová Veškrnová na otázku, jak složité bylo zkoušení této role. „Pustit si k duši zpupnost této silné ženy a vnitřně prožít dilema, které způsobí její zločin a pád, není snadné. Příběh je – díky Janáčkově geniální opeře – poměrně známý. Úkolem herce tedy není předvést nějakou překvapivou šokující story, i když šokující je Preis­sová i na dnešní poměry více než dost. Naším úkolem je dosáhnout toho, že i divák, který ví, jak to dopadne, s napětím a s účastí sleduje, proč a jak postava dělá to, co dělá. Hrát takhle známou postavu není pro herce riskantní jen proto, že se nabízejí nejrůznější srovnání, ale také proto, že řada diváků má na jeho figuru předem jasný názor – a já se musím pokusit přesvědčit je, aby přijali můj názor a s mou Kostelničkou se seznámili jakoby poprvé.“

Mužský pól příběhu představují dva velmi odlišní Jenůfčini nápadníci – Laca a Števa. Výborné výkony v těchto rolích podávají Tomáš Dastlík a Marek Lambora. Dále hrají: N. Konvalinková, P. Rímský, C. Mayerová, A. Elsnerová, D. Ratajský, V. Křížová a další

Hrajeme 7. listopadu 2019.

Vstupenky  zde