2019 2020

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ŘÍJEN

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2019 / 2020 / I - ZÁŘÍ

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

 

AKTUALITAVinohradské nominace na Ceny Thálie

Jan VedralJaroslav Satoranský jako Hanzl
v inscenaci Hodinový hoteliér (autor P. Landovský),
r. Ivan Rajmont, 2014

Nominace na Ceny Thálie, které každoročně uděluje Herecká asociace v několika kategoriích už od roku 1993, budou letos vyhlášeny v novém termínu – v září. Slavnostní předání cen pak proběhne 5. října 2019. A kdo jsou ti nominovaní za Divadlo na Vinohradech?

Za celoživotní mistrovství v oblasti divadelního umění navrhujeme ocenit Cenou Thálie pana Jaroslava Satoranského.

Jaroslav Satoranský, který se letos dožívá v plné tvůrčí síle osmdesátky, je členem souboru DnV od roku 1966 a ztvárnil zde desítky nezapomenutelných postav. V hodnoceném období vytvořil mimořádně účinnou postavu Vypravěče ve Vedralově dramatizaci Neffových Sňatků z rozumu (režie R. Lipus), která je doslova moderátorem příběhů, východiskem inscenačního pojetí a nositelem ducha inscenace jako holdu těm, kdo Divadlo na Vinohradech zbudovali. Duchem souboru je ovšem Jaroslav Satoranský i v dalších svých postavách, které s hereckou bravurou a neutuchající energií hraje ve stávajícím repertoáru. Připomenout je třeba zejména jeho Hanzla, již pět let poutajícího zájem publika v Rajmontově inscenaci Landovského Hodinového hoteliéra.

Petr Rychlý (Smrťák), vlevo Aleš Procházka (Tajemník),
vpravo Pavel Rímský (Předseda) v inscenaci Konec masopustu,
(autor J. Topol), r. Martin Františák, 2019
Za mimořádný umělecký jevištní výkon v oboru činohra navrhujeme ocenit v kategorii ženských výkonů Andreu Elsnerovou za roli Elizabeth Proctorové v inscenaci dramatu A. Millera Čarodějky ze Salemu (režie Juraj Deák).

Velký dramatický oblouk od sebelítosti k sebepoznání a od moralizujícího k mravnímu životnímu postoji vyjadřuje herečka prostředky psychologicko-realistického herectví s hlubokým vnitřním prožitkem a charismatickým vyzařováním.

V kategorii mužských výkonů navrhujeme ocenit Petra Rychlého za postavu Smrťáka v inscenaci Topolova Konce masopustu (režie Martin Františák).

Herec vytvořil překvapivě aktuální herecký portrét osamělého a vnitřně vyhořelého vesnického baviče v mezích autorova záměru – jako „malého českého lumpa“. Vychází přitom z autorsky dvojznačné podstaty postavy a tematizuje použití komediálních manýr a klišé, stejně jako fines holičského řemesla, jako nápadného, ale neúčinného způsobu překonávání prázdnoty a hrůzy z životní prohry.