2018 2019

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ČERVENEC

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2018/2019/VI - ÚNOR

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

 

PREMIÉRAMagická realita Fanny a Alexandra

Barbora HančilováVizuál k inscenaci Fanny a Alexandr

Magický svět, viděný dětskýma očima, se odhalí v napínavé adaptaci filmové novely Fanny a Alexandr od Ingmara Bergmana. Tuto výpravnou rodinnou fresku uvedeme v české premiéře v březnu 2019.

Fanny (Tereza Terberová) a Alexandr (Viktor Javořík) vyrůstají v rodině divadelníků a restauratérů, v rodině, která si umí užívat života a pečuje o své členy. Dětská fantazie je živena příběhy, které jim vypráví tatínek Oskar (Jan Šťastný) a které na divadle hraje jejich maminka Emílie (Andrea Elsnerová). Pak ale otec umírá a Emílie se rozhodne podruhé vdát. Otčímem dětí se stává místní protestantský biskup Vergérus (Daniel Bambas). Z barevného světa divadla, dárků a dětských her se sourozenci ocitají v přísném luteránském prostředí zákazů a trestů. Alexandrova fantazie začne s tímto střídmým prostředím vést zuřivou bitvu. Striktní otčím dětské výmysly vidí nerad; považuje je totiž za lži. Biskup ve snaze změnit Alexandra, Fanny, ale i svou novou choť Emílii, začne děti trestat. Emílie musí zavolat na pomoc svou bývalou tchyni Helenu (Regina Rázlová), švagry Gustava Adolfa a Karla (Igor Bareš a Ivan Řezáč) a v neposlední řadě rodinného přítele Izáka (Svatopluk Skopal). Izák, který navenek vypadá jako obyčejný obchodník, pomocí triků – nebo opravdových kouzel? – děti zachrání. Co je rea­lita a co magie? Co jsou sny a co je v dětském světě skutečnost? A existuje Bůh? Alexandra tyto otázky nepřestávají trápit.

Bergmanovo dílo je protkáno až hororovými prvky a jeho vyobrazení mezilidských vztahů může být velmi kruté. Co ale vždy vítězí, je fantazie a schopnost semknout se jako rodina. Jak říká Alexandrův strýc Gustav Adolf: „Musíme si vážit tohoto malého světa, dokud ho máme, proto máme být šťastní. Když jsme šťastní, máme důvod být štědří, něžní a laskaví.“

Ingmar Bergman napsal Fanny a Alexandra jako dílo bilanční. Vycházel při psaní příběhu dvou dětí ze svých vlastních vzpomínek na dětství. Sám vyrůstal na přísné luteránské faře. Jeho otec byl farářem a tresty rákoskou či zavřením do temné komory byly na denním pořádku. Ale ani tresty za vymýšlení a „lži“ neuhasily Bergmanovu touhu po příbězích. Jak píše ve své autobiografii Laterna Magica, nebyl v dětství často schopen odlišit, co je realita a co fantazie. Protiváhu striktnímu světu otcovy fary vytvářel svět Bergmanovy babičky a jejího starodávného, pohodlného domu. Z Bergmana samotného se navzdory počátečnímu potlačování jeho fantazie (nebo snad právě proto) stal jeden z nejslavnějších filmařů vůbec. Jeho filmy se vyznačují schopností nahlédnout partnerské i rodinné vztahy velmi nekompromisně a bez přikrášlování. Odhalení vztahů mezi různými manželskými páry ve Fanny a Alexandrovi připomene Scény z manželského života, další z Bergmanových textů, který byl uveden (v roce 1998) na jevišti Divadla na Vinohradech.

Fanny a Alexandra považoval sám Bergman za dílo radostné, ve kterém chtěl ukázat svou lásku k životu. Do deníku si při práci na díle napsal: „Hraním si mohu překonat utrpení, uvolnit napětí a zvítězit nad zkázou.“

 

Česká premiéra inscenace Fanny a Alexandr v režii Pavla Kheka je plánována na 8. 3. 2019.