2018 2019

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ČERVENEC

SRPEN

ŘÍJEN

LISTOPAD

ZÁŘÍ

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2018/2019/II - ŘÍJEN

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

ZÁKULISÍVinohradský soubor se od srpna maškaří

Už v posledním srpnovém týdnu se ve vinohradském zákulisí začalo pilně pracovat na obnovování repertoá­ru takzvanými „oprašovačkami“. Název těchto zkoušek, kdy se před prázdným hledištěm odehraje vše tak, jako při řádném představení, vznikl z představy, že na odložené kostýmy, rekvizity, kulisy, ale zejména na lidskou paměť napadal během divadelních prázdnin prach. Úklidová četa režisérů vybavených prachovkami letos konstatovala, že paměťová kondice souboru je velmi dobrá a že se vzhledem k postupnému omlazování ansámblu „index trvalé udržitelnosti autorova textu v hlavách herců i nadále zlepšuje a optimalizuje“. (Takový „kontrolní mechanismus herecké způsobilosti“ zatím naštěstí neexistuje, ale člověk nikdy neví, co ještě může napadnout vylepšovače života, přesvědčené o tom, že k radosti ze života se lze prokontrolovat.)

Návrhy masek Maškar k inscenaci Konec masopustu,
autorka Eva Jiřikovská
 

A naplno se – dokonce takříkajíc vícefázově – už od konce srpna zkouší Topolův Konec masopustu. Ta velká a krásná hra dává souboru i zákulisí zabrat. Plno herců je na jevišti s režisérem Martinem Františákem a odtud odbíhají do zkušebny, kde nacvičují choreografii scény sboru Maškar s Martinem Packem. Ten o své vášni pro inspiraci autentickým lidovým uměním hovoří na jiném místě těchto novin.

Tvrdě zkoušena je ovšem i divadelní krejčovna. Masky Maškar, a to jak kostýmní, tak obličejové a celohlavové, dílo výtvarnice Evy Jiřikovské, vyžadují opravdu originální pracovní postupy. A když si je herci v pauzách mezi jevištní a pohybovou zkouškou jdou vyzkoušet a předvedou se v nich, choreografovi musí zákulisí poskytnout první pomoc: „Šest týdnů vymýšlíš pohyby, krokové vazby, stavíš choreografii, která dostane nějakou podobu. A pak se herci obléknou do kostýmů, na obličej si vezmou masky, a všechno je jinak. Pohyb, který nějak vypadal, vypadá úplně jinak, Maškary do sebe začnou narážet, navzájem si překážejí a jsou najednou, stručně řečeno, méně obratné. Ale po mnoha zkušenostech vím, že je to jen první dojem. Postupem relativně krátké doby získají herci jistotu v kostýmu, masce i prostoru a zjistí se, že pohyb, který nešel, najednou jde, jen se musí investovat více fyzické energie. A to je ta pro mne nejkrásnější část zkoušení. Mám vlastně jediný problém. A to zapamatovat si, kdo má jakou masku. Z konkrétních jmen se stanou Medvěd, Smrtka, Bába s nůší, tedy Maškary.“

Všichni v zákulisí se už těší, co oba Martinové s Maškarami na jevišti vykouzlí. Věříme, že říjnová premiéra naše diváky potěší.

Zářijová schůze k zahájení sezony se proto konala s křížkem po funuse, když už práce všude běžela naplno. Ředitel přivítal v souboru herce Aleše Procházku a Ondřeje Krause a také dramaturga Vladimíra Čepka. Zákulisí s pobavením (a zvednutým obočím) zaznamenalo výrok pražského „zeleného“ zastupitele Matěje Stropnického, který na 22. jednání Výboru pro kulturu ZHMP dne 13. 6. 2018 po­dle záznamu zveřejněného na oficiálním městském webu konstatoval, že „… Divadlo na Vinohradech trvalý soubor již nemá. Divadlo má herce jednorázově placené od představení.“ To už musí být pořádná zaslepenost, která dovolí přehlédnout tak velké těleso, jakým je dnešní vinohradský ansámbl. Snad si tedy Matěj, když už se nebude snažit o ničem v Praze rozhodovat, udělá konečně jako novopečený zámecký pán čas a přijde se podívat na ten „nesoubor“ – třeba právě v Konci masopustu.

 

- dral -