2023
2024
DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2023/2024 / IX – KVĚTEN
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
ZÁKULISÍ
Jan Vedral
V zákulisí divadla každoročně od ledna do konce března vzniká Výroční zpráva o činnosti a hospodaření DnV v uplynulém roce. Na apríla je pak vždy zveřejněna, mimo jiné také povinně na webových stránkách, kde se k ní zájemci o tento typ „užité literatury“ mohou snadno proklikat. Aprílový termín ovšem seriózní obsah zprávy nijak neovlivňuje.
Inscenace Pygmalion se těší trvalému diváckému zájmu.
Na snímku Šárka Krausová (Líza Doolittlová) a Jan Šťastný (Profesor Higgins), r. Juraj Deák, 2016Dokument je to obsáhlý, se spoustou čísel, tabulek, textů, analýz a barevných fotografií z inscenací. Zpracovatelé, kteří do něj dodávají jednotlivé složky a kteří tomu věnují dost práce a invence, však mají, a nepřel bych se s nimi, zda oprávněně, pocit, že jde o vůbec nejméně čtený mediálně přístupný materiál, který v divadle připravujeme.
Člověk by jedním dechem řekl „naštěstí“ a současně „to je škoda“.
Naštěstí, protože vášnivé čtenářství výročních zpráv nepatří zrovna k vyhledávaným zábavám. To by jinak „neviditelná ruka trhu“ jistě zařídila, aby vycházely tlusté svazky „sebraných výročních zpráv“ a na knihkupeckých pultech by se po nich určitě hned zaprášilo. Ta nejlepší z výročních zpráv by pak jistě právem aspirovala na cenu Magnesia Litera. Taková četba je ale spíše pracovní, úřední povinností kontrolorů a statistiků. A tak je to správně, oni musí ověřit a komentovat, zda prostředky daňových poplatníků, které obec jako zřizovatel divadlu poskytla, byly užity řádně a smysluplně k dosažení těch cílů, jež dostala instituce od samosprávy za úkol – tedy k naplnění onoho „veřejného zájmu“. Nečtenáři výročních zpráv to mohou lépe a bezprostředně sami posoudit jako diváci našich inscenací.
Je to trochu škoda, protože z toho výročního zpravodajského dokumentu se lze o dění v divadle přece jen dozvědět něco, co by spřízněným a věrným divákům mohlo stát za pozornost.
Především tedy údaje o nich samotných. Kolik diváků za rok na naše představení přišlo? V roce 2023 produkce našeho souboru navštívilo 113 879 platících diváků. To je, po snadno vysvětlitelném, ale přesto nepříjemném propadu návštěvnosti v „covidových letech“ i v letech následujících, zatížených válkou a hospodářskými otřesy, skvělá zpráva! Počet návštěvníků se vrátil (bez necelých tří tisíc) na úroveň předkrizového roku 2019. A to jsme – také z důvodů nezbytných energetických úspor zejména v první polovině roku 2023 – odehráli o padesát představení méně, takže návštěvnost se oproti 75,3 % v roce 2019 zvýšila na 81,7 % v roce 2023.
Působivá inscenace Dům Bernardy Alby by si zasloužila ještě větší pozornost diváků. Na snímku Tereza Bebarová jako Bernarda
s Andreou Elsnerovou (Angustias), r. Juraj Deák, 2022.Řečeno lidsky – diváci se roku 2023 do divadla vrátili. Určitě tomu neublížilo to, že jsme nezvýšili ceny vstupenek, ale především k tomu přispěla přirozená lidská potřeba po společném divadelním zážitku a také, snad to nevyzní zpupně, kredit Vinohradského divadla u jeho diváků. Děkujeme za důvěru.
Zajímavá jsou také čísla o počtu repríz jednotlivých inscenací a celkové „skóre“ jejich divácké ohlasnosti. Více než dvacetkrát jsme v roce 2023 zahráli Shakespearova Romea a Julii, Shawův Pygmalion, Uhdeho a Štědroňovu Baladu pro banditu a detektivku A. Christie Past na myši. I z toho je zřetelné, že divácký návrat do hlediště je podnícen potřebou vyhledávat titulové „tutovky“ a „rekreativní“ repertoár. Těší nás, že Pygmalion se na konci roku 2023 dočkal 166(!!!), Romeo a Julie pak 117 a Gogolův Revizor 68 představení a všechny tři tyto inscenace uměleckého šéfa Juraje Deáka překonaly počty představení předchozích vinohradských uvedení těchto titulů. Mrzí nás ale, že vydařené inscenace dramat, jako byla Křižanova hra Je třeba zabít Sekala či Lorcův Dům Bernardy Alby, se nedaří odehrát tak často a s tak plným hledištěm, jak by si zasloužily.
Výroční zpráva za rok 2023 je již dvanáctým takovým dokumentem, který vedení divadla s ředitelem Töpferem zpracovalo. Vlastně je to taková bilance naší práce za více než dekádu péče o soubor, repertoár a diváky Vinohradského divadla. A také o jeho krásnou, ale chátrající budovu. Jako červená nit se zprávami vine svědectví o našem úsilí o rekonstrukci tohoto divadelního domu. S jistou dávkou zdravě skeptického optimismu můžeme věřit tomu, že obsahem příští výroční zprávy bude už i to, že je vybrán dodavatel stavby. Jisté je však to, že sezona 2024/2025 se ještě odehraje v domovské budově na náměstí Míru.
V příštích měsících tedy Divadlo na Vinohradech najdete na jeho místě Výroční zprávy.