DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2019 / 2020 / VII BŘEZEN
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
PŘIPRAVUJEME
Vladimír Čepek
Poslední „velkou“ premiérou letošní sezony bude známá hra Milana Uhdeho a Miloše Štědroně Balada pro banditu. Velký příběh o lásce a zradě, který se odehrává na konci první světové války a v počátcích první Československé republiky na Podkarpatské Rusi, proslavilo hned jeho první nastudování v divadle Husa na provázku v Brně a následně jeho filmové zpracování. A bez nadsázky lze říct, že jeho písníčky doslova zlidověly.
Návrh kostýmu pro Nikolu Šuhaje – Marka Lamboru
(autorkou návrhů je Marta Roszkopf).Návrh kostýmu pro Eržiku – Terezu Císařovou
Příběh je velmi spjat s dobou a místem svého vzniku. Na konci první světové války se začala rozpadat Rakousko-uherská monarchie a jednalo se o vzniku nových, „národních“ států. Díky úsilí Tomáše Garrigua Masaryka, Milana Rastislava Štefánika, Karla Kramáře a dalších se podařilo prosadit vznik Československé republiky, neboť samostatná Česká (ani Slovenská) republika by nemohla vzniknout vzhledem k velké německé menšině (v případě Slovenska maďarské). Tato republika však nekončila v Čierné nad Tisou, ale přináležela jí i Zakarpatská Ukrajina nebo lépe řečeno Podkarpatská Rus. Tehdejší republika měla na délku více než tisíc kilometrů, vlak z Prahy do nejvýchodnějšího bodu Jasině jel (v roce 1938) bezmála devatenáct hodin a díky připojení tohoto území jsme sousedili s naším tehdejším spojencem – Rumunskem. Známý byl v prvních letech samostatnosti slogan: „Od Jasině do Aše, republika je naše.“
Podkarpatská Rus je hornatá oblast a na konci války byla nejzaostalejším regionem nově vzniklé republiky. Národnostně byla velmi pestrá; ač byla historicky především domovem Rusínů, pod maďarským útlakem jich bylo na konci Rakouska-Uherska mnoho donuceno k emigraci. Kromě těchto dvou zde žila i řada dalších národností včetně velkého českého a slovenského živlu. Jen pro zajímavost: v roce 1930 žilo na Podkarpatské Rusi celkem 718 586 obyvatel, z toho 445 231 Rusínů, 109 366 Maďarů, 91 212 Židů, 29 876 Čechů a Slováků, 14 258 Rumunů, 11 499 Němců a 17 144 dalších cizinců. K velkému rozvoji Podkarpatské Rusi došlo právě během první republiky. Největším městem a správním centrem oblasti je Užhorod, další větší města jsou na východě již zmíněná Jasiňa a na jihu Chust.
A právě v okolí Chustu, který byl až do roku 1919 správním centrem Marmarošské župy, se odehrává Balada pro banditu. Hornatý a zaostalý kraj přímo vybízel válečné zběhy k ukrývání. Na konci Rakouska-Uherska odtud navíc odešla maďarská správa, a než nastoupili čeští úředníci a české orgány, byl ideálním místem pro zbojníky. Jedním z těchto zbojníků se stal i Nikola Šuhaj, narozený roku 1898 v Nižní Koločavě, syn Petra a Hafie Šuhajových. V roce 1917 měl narukovat k 85. uherskému pluku, na frontu se však nikdy nedostal, zběhl a stal se zbojníkem, jeho krátký život však po zradě přátel skončil už v roce 1921.
Spisovatel Ivan Olbracht ve dvacátých letech pobýval několik let právě v nejodlehlejší části naší republiky a zpracovával příběhy vyprávěné místními lidmi. V roce 1933 stvořil tuto legendární literární postavu, za niž dokonce dostal Státní cenu za literaturu. V polovině 70. let minulého století tento námět zpracovali Milan Uhde a Miloš Štědroň do divadelní podoby a od té doby (a již zmíněné provázkovské inscenace a filmu) se opakovaně objevuje na českých jevištích. V Divadle na Vinohradech půjde o vůbec první nastudování Balady pro banditu a režírovat ho bude Juraj Deák. Nikolu Šuhaje si zahraje Marek Lambora a Eržiku Tereza Císařová.
Premiéra je plánována na 22. května 2020.
Balada pro banditu
