DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2018/2019/VIII - DUBEN
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
VINOHRADSKÉ UDÁLOSTIMladá garda a agent Nána
Eva Langšádlová
Spolu s novým uměleckým šéfem Janem Škodou nastupují od sezony 1951/52 Jiřina Švorcová, Jiřina Jirásková, Jiří Vala a další mladé posily, které se představí jako generační skupina v adaptaci Fadějevovy Mladé gardy. Premiéra se odehraje v listopadu k výročí VŘSR a bude slavná. Mladá garda je navržena na státní cenu a také ji získá.
Jiří Vala (Oleg Koševoj), Jiřina Švorcová (Uljana Gromova) a Rudolf Deyl ml. (Sergej Ťulenin)
v inscenaci Mladá garda, r. Otto Haas, 1951
I když se nástup „mladé gardy“ prezentuje jako přerod souboru a nástup zdravých kádrů, nezkažených Frejkovým vlivem, obě Jiřiny – Švorcová i Jirásková – nejsou na Vinohradech žádnými nováčky. Jiřina Jirásková se v televizním portrétu zmiňuje dokonce o tom, že jí Frejka nabízel angažmá. Jiřina Švorcová se svými začátky na vinohradských prknech za Frejkovy éry sice také netajila, ale o nabídce angažmá se nezmínila. Přitom z materiálů ve Frejkově pozůstalosti vyplývá, že měl se slečnou Švorcovou velké plány, které na začátku roku 1949 formuloval takto: „Ačkoli dámský soubor je dosti početný a není možno uvažovat o angažování žádné dámy, žádám souhlas k občasnému hostování Jiřiny Švorcové, jejíž angažování hodlám později navrhnout jako doplnění pro nejmladší dámský obor. Připomínám, že zmíněnou herečku dalo divadlo učit, pak ji doporučilo, aby studovala na konservatoři a Akademii, a nyní by s ní chtělo spolupracovat a připravovat ji pro pozdější vstup do souboru.“
Jiřina Jirásková (Valja Filatovová) v inscenaci Mladá gardaZ roku 1949 se zachoval i průvodní dopis k žádosti o angažmá, ve kterém Švorcová řediteli Frejkovi píše: „Vy víte, že jsem měla strach přijít rovnou ze školy na Vinohradské. Mám ho ještě dnes, ale budu-li moci, přijdu k Vám, a když se to nepovede, budu smutná.“
Proč slečna Švorcová nakonec „k Frejkovi nepřišla“, se už nedozvíme, ale v jeho seznamu členů plánovaného armádního divadla z roku 1950 její jméno opět figuruje. Na rozdíl od Jiráskové, čímž samozřejmě nechci říct, že by její historka o nabízeném angažmá nemohla být pravdivá.
Ať tak či onak, obě mladé Jiřiny nakonec na Vinohrady nastoupí od sezony, na jejímž začátku se Jiřina Štěpničková pokusí o ilegální přechod hranic. A protože soubor DČA je třeba „neustále prověřovat“, zaměří na mladé posily pozornost agent Nána. A po více než ročním pozorování sepíše tyto posudky:
„Švorcová je velmi nadaná a ctižádostivá. Asi před rokem se říkalo v divadle, že má milostný poměr k Řehořovi, herci DČA. Po krátké době byl však tento vztah likvidován. Jinak její život v divadle je krásný. Pracuje aktivně ve straně a hraje samé hlavní role.“
„Jirásková je nesmírně inteligentní dívka, velmi schopná herečka. Dosud u nás neměla dosti příležitostí, má smysl pro humor a ráda ironisuje. Je jedna z nejvyspělejších členek strany u nás. Jinak je Jirásková velmi komplikovaná bytost a někdy se v ní dost dobře nevyznám, jistě na ni působilo domácí prostředí dost neblaze, protože otec ji vychovával jako buržoásní slečinku, kdežto matka opačně. Z toho v ní zůstaly značné rozpory, se kterými se nyní pere.“
Pod krycím jménem Nána se skrývá členka souboru Světla Svozilová. Podle dochovaných materiálů se zdá, že se zaměřovala spíš na sbírání nezávadných drbů o nezávadových osobách. Ke spolupráci s StB byla získána na základě kompromitujícího materiálu. O tom, jestli se tento materiál vztahoval k období 2. světové války, můžeme už jen spekulovat. Stejně jako o tom, jestli si krycí jméno zvolila podle své oblíbené kolegyně Anny Letenské, popravené nacisty za napomáhání atentátníkům na Heydricha, které se mezi herci podomácku přezdívalo Nána.
Napsáno s využitím materiálů uložených v ABS ČR a Národním muzeu
