2019 2020

LISTOPAD

ČERVENEC

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2019 / 2020 / V LEDEN

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

 

NÁPOVĚDA

Jan Vedral

Nová rubrika vinohradského divadelního měsíčníku je nazvána po divadelní profesi, která se ve vypjatých okamžicích stává pro herce tou zdaleka nejpotřebnější. Sufléra čili nápovědu sice vývoj moderní inscenace vyhnal z „boudy“ na předscéně, odkud hercům, kteří na nazkoušení nové inscenace měli jen několik dnů, „házel“ často celý text jejich role, ale umístil ho, resp. ji, neboť profese se zcela feminizovala, do portálu, kde „jen“ sleduje text. Ale to proto, že ani herecká paměť není nekonečná a text je občas k jejímu povzbuzení třeba připomenout.

Jana Kotrbatá (Abigail Williamsová) a Igor Bareš (Místoguvernér Danforth), A. Miller: Čarodějky ze Salemu,
r. J. Deák, 2017

V této rubrice také chceme připomínat našim divákům in­scenace, jež máme na repertoáru, na které hodlali vyrazit, ale protože ani jejich paměť není nekonečná a pořád se něco děje, třeba pozapomněli. Anebo inscenaci viděli a chtějí si ji připomenout. Text je nápovědou končící otázkou. Pokud na ni nenajdete odpověď ve své paměti, obraťte list – najdete ji na čtvrté straně těchto novin.

Nový život Millerovy nejuváděnější hry

Rozdělení demokratických společností do dvou zdánlivě názorově nesmiřitelných částí, doprovázené stále silnějšími výroky na obou myšlenkových pólech, znovu oživilo příběhy fanatismu a masového šílenství, vyvolávaného přiživovaným strachem z neznámého. Roku 2016, v roce amerických prezidentských voleb, jejichž vítězem se stal Donald Trump, se na Broadway znovu vrátila hra Arthura Millera (1915–2005) The Crucible, kterou na Vinohradech uvádíme pod názvem Čarodějky ze Salemu. A hned byla nominována v prestižní anketě na cenu Tony Awards v kategorii „Revival“.

Arthur Miller v autobiografii Timebends píše: „Časem se Čarodějky ze Salemu staly mou nejvíce uváděnou hrou jak v zahraničí, tak doma. Její vyznění bývá různé v různých místech a okamžicích. Můžu skoro říct, jaká je politická situace v zemi, když se tam ze hry najednou stane hit – je to buď varování před nastupující tyranií, nebo připomenutí tyranie nedávno minulé.“

Odkazy na události, které se odehrály na úsvitu amerických dějin, roku 1692, v massachusettském Salemu, se dnes objevují opět častěji, nejčastěji, přirozeně, v USA, v úvahách o rozpadu lidské pospolitosti v „postpravdivé“ době.

V puritánské salemské obci byly dospívající dívky nachytány při pubertální erotické seanci připomínající primitivní rituál. Aby se vyhnuly tomu, že budou usvědčeny z tehdy ostře tabuizované nemravnosti, obvinily jednu z černošských služek z čarodějnictví. Z původní hystericky prožívané hlouposti se postupně vyvinul několik měsíců se táhnoucí a stále další a další oběti pohlcující soudní proces s tragickými důsledky.

Arthur Miller: „Salemská tragédie se rozvinula z paradoxu (…), v jehož zajetí dosud žijeme a nemáme zatím vyhlídku, že nalezneme jeho řešení. Salemští si pro dobré, dokonce ty nejvyšší cíle vyvinuli teokracii, spojení státní a náboženské moci, jejíž funkcí bylo držet komunitu pospolu. (…) V Nové Anglii však zcela zjevně nadešel čas, kdy represe podporující řád byly přísnější, než by se zdálo nutné vzhledem k nebezpečí, proti němuž tento řád vznikl. Hon na čarodějnice byl zvráceným projevem paniky, která se zmocnila všech vrstev, když rovnováha hrozila zvrácením k větší svobodě jedince.“

Dramatik v době společenské paralýzy vyvolané v obou polovinách světa rozděleného tehdy železnou oponou strachem z možné atomové válečné apokalypsy reagoval na fanatismus Výboru pro neamerickou činnost. Prostudoval znovu historické zdroje dokumentující ostudné salemské události – a vystavěl strhující drama, ve kterém jsou aktéry společenské katastrofy postavy, jejichž jednání je nám srozumitelné, jakkoli s ním nesouhlasíme. Nebezpečí rozpadu pospolitosti nepřichází odkudsi zvenku, ale rodí se uvnitř jí samé. Společenský děj je předveden na příbězích dilemat konkrétních rodin, manželských a mileneckých párů, rodičů a dětí…

Hru v DnV nastudoval Juraj Deák s premiérou v prosinci 2017. Millerovo drama s vynikajícím hereckým obsazením mělo již více než třicet repríz, končících zpravidla potleskem vestoje. Inscenace přináší katarzi a dovoluje publiku bytostně pocítit, že v sázce neovladatelných společenských procesů jsou ty nejzákladnější hodnoty naší existence. To nám všem dává jistou naději, totiž, že naše společnost, přestože na obou názorových pólech se s jejím rozdělením pracuje, ve skutečnosti v tom niterném vnímání hodnot a ideálů zdaleka tak rozpolcená není.

Nápověda se ptá: Současná inscenace je již druhým uvedením tohoto Millerova dramatu na vinohradské scéně. Kdy a pod jakým názvem bylo v našem divadle uvedeno poprvé?