2020 2021

KVĚTEN

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

LEDEN

ÚNOR

ČERVEN

BŘEZEN

DUBEN

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

LISTOPAD

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

ČERVENEC

SRPEN

PROSINEC

LISTOPAD

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

SEZONA 2020 / 2021 / I - ZÁŘÍ

Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech

PŘIPRAVUJEME

Vladimír ČepekPrvní čtená zkouška inscenace Matka

Kromě tzv. velkých premiér zažívá restart po jarní koronavirové pauze také Studiová scéna, v nové sezoně uvedeme dva nové tituly. Po zářijové premiéře inscenace textu Antonína Přidala Pěnkava s Loutnou je na listopad plánována další premiéra – hru Jana Antonína Pitínského Matka zkouší s herci režisérka Barbora Mašková.

Jan Antonín Pitínský – vlastním jménem Zdeněk Petrželka – je jedním z nejslavnějších divadelních režisérů současnosti. Jeho kariéra je spojena především s Moravou, ovšem ne výlučně. Narodil se ve Zlíně, po maturitě vystřídal několik zaměstnání, založil Dětské studio Divadla na provázku (dnes Husa na provázku), později se tamtéž stal inspicientem a začal režírovat. Tři roky nesměl v divadle z politických důvodů působit (proto si také později dal pseudonym Pitínský – podle vesnice, kde se narodil jeho otec), ovšem nakonec se do Brna i k divadlu vrátil a spolu s Petrem Osolsoběm zformoval Ochotnický kroužek při OKVS v Šelepově ulici, který na konci osmdesátých let minulého století splývá s HaDivadlem. Tam se stává vedle Arnošta Goldflama druhým kmenovým režisérem a startuje svoji hvězdnou režijní kariéru. Z jeho významných divadelních režií jmenujme alespoň Ritter, Dene, Voss v Divadle Na zábradlí, Kouzelný vrch v Divadle v Dlouhé nebo Bloudění v Národním divadle.

Pitínský ovšem není pouze režisérem, je velmi znám i jako autor divadelních her. Ty psal pouze v určité části své kariéry, konkrétně do roku 1992. Jak uvedl v předmluvě k vydání svých textů: „Texty jsou z roků 1987–1992; od té doby nepíšu. Nyní jsem překvapen, jak se zde roztlustěle vypínají, aniž by pomyslely na svou skromnost. Různě se tu chtějí tulit a zase od sebe odskakovat. A já jim říkám: Nějaké spisy stejně nemám rád. (…)“ Zároveň na otázku, zda ještě někdy bude režírovat svou hru, odpovídá: „Já myslím, že ty moje hry už víceméně nikdo nepotřebuje a že je lze snadno přehlédnout.“

Ovšem vlastní autorova slova jsou spíše známkou skromnosti a vůbec nevypovídají o kvalitě jeho textů. Pitínský se řadí k nejlepším autorům přelomu osmdesátých a devadesátých let a právě Matka je jednou z nejlepších, nejúspěšnějších a pravděpodobně také nejčastěji uváděných her. Napsána a poprvé uvedena byla v již zmíněném Ochotnickém kroužku v roce 1988.

Ústřední postavou je Dobruška, matka rodiny, která svou rodinu (otce, dědečka, syna Antonína i služku Bětuši) ovládá pro její vlastní blaho v rámci dlouholetých tradic a zavedených pořádků. Jedním ze zakořeněných zvyků je každodenní společná večeře, na niž v začátku hry všichni čekají. Tedy čekají na syna Antonína, který ne a ne přijít. Nakonec začnou večeřet bez něj a toto první prolomení řádu spustí řetěz absurdních situací a drastických událostí. Zároveň se do děje prolíná ještě veřejná rovina; rodinný příběh se odehrává na pozadí tušeného, blíže nespecifikovaného společenského převratu, po němž bude vláda svěřena do rukou „pracujícího lidu“.

Matka má podtitul „sociální drama“ a skutečně je možné se na ni dívat optikou socialisticko-realistické dramatiky. Už jen uměle vytvořené „dělňácké“ nářečí, v němž je hra napsána, ovšem naznačuje, že není jen pokusem o realismus, ale ani o jeho pouhou karikaturu. Matka je také groteskou, vtipnou a absurdní černou komedií, která odkazuje k mnohým literárním zdrojům, s nimiž si pohrává a vůči nimž se vymezuje, jakými jsou například Matka Gorkého nebo Karla Čapka či třeba i Pitínského vlastní starší text Ananas.

Právě především na groteskní linii chce v připravované inscenaci sázet režisérka Barbora Mašková, která na ní spolupracuje s osvědčeným tvůrčím týmem, s nímž se sešla již při zkoušení inscenace Za dveřmi, tedy dramaturgem Vladimírem Čepkem, scénografem Karlem Čapkem, kostýmní výtvarnicí Terezou Vašíčkovou a hudebníkem Jakubem Borovanským. Titulní roli ztvární Markéta Děrgelová.

Premiéra 16. listopadu 2020

Matka: drama i vtipná černá komedie