2024
2025
DIVADLO NA VINOHRADECH
SEZONA 2024 / 2025 / VI - ÚNOR
Divadelní měsíčník, vydává Divadlo na Vinohradech
TŘI OTÁZKY
Vladimír Čepek
První čtená zkouška inscenace Velký GatsbyJak vznikal Velký Gatsby?
S myšlenkou na Gatsbyho jsem si začal pohrávat hned po vydání mého předchozího románu Krásní a prokletí, chtěl jsem vytvořit nádherný a složitěji prokomponovaný román. Bydleli jsme v Great Neck na Long Islandu, a ačkoli se nám dařilo a se Zeldou jsme byli již více než rok manželé, stále se mi neodbytně vracela myšlenka na minulost. Jak dlouho mi trvalo, než jsem dosáhl sňatku. A také na moji první lásku, Ginevru Kingovou, které jsem tehdy v Minnesotě také nemohl dosáhnout kvůli rozdílům v sociálním postavení. A hned vedle nás bydlel jistý Max Gerlach, který si vymýšlel historky o svém původu a pořádal opulentní večírky. A to mě přivedlo k základní myšlence románu. Kromě Gerlacha ještě v Great Neck bydleli třeba spisovatel Ring Lardner, herec Lew Fields nebo komik Ed Wynn, všichni jsme byli považováni za novozbohatlíky. A přes záliv v Manhasset Neck žila zase řada nejbohatších, zavedených newyorských rodin. A tato reálná sídla se stala inspirací pro prostředí použité v románu – Západní vejce (Great Neck) a Východní vejce (Manhasset Neck).
Začal jste tedy v roce 1922 a román byl vydán v dubnu 1925, téměř přesně před sto lety. Psal jste ho tedy téměř tři roky, daleko déle než svá předchozí díla.
Ano i ne. Byl jsem neustále něčím vyrušován. Nejprve uvedením své divadelní hry Zelenina, vložil jsem do ní mnoho úsilí i peněz, ovšem hra propadla. Pamatuji se, že jsem z premiéry utekl ještě v jejím průběhu a strávil večer v nejbližším baru. A tento neúspěch se na mně podepsal i finančně – byl jsem nucen psát krátké povídky, abych zaplatil dluhy vzniklé tou zpropadenou produkcí. Tyto povídky byly ovšem zcela bezcenné. Takže jsem začal pořádně psát až po našem odjezdu do Evropy – dosavadní napsané pasáže jsem spálil a začal psát nanovo. To bylo někdy v dubnu 1924. Když o tom tak přemýšlím, bylo to šťastné období.
St. Raphael na francouzské Riviéře, Capri… Vím, že ty dny, kdy jsme přijeli z jihu, z Capri, patřily k mým nejšťastnějším, ale u Zeldy se začala projevovat její nemoc, a já si své štěstí neuvědomoval, prostě nebylo doma. Pak jsme přijeli do Paříže a já si najednou uvědomil, že to všechno nebylo marné. Měl jsem úspěch – pravděpodobně největší ve své profesi – všichni mě obdivovali a já byl hrdý, že jsem napsal tak dobrou věc.
F. S. Fitzgerald byl na zkoušce inkognito…Jak to bylo s názvem Velký Gatsby?
Jméno hlavní postavy mě napadlo poměrně záhy a souvisí to s již zmíněnou inspirací mým sousedem Maxem Gerlachem. Rád si vymýšlel ty nejúžasnější historky o svém německém původu, a já jsem věděl, že jméno hlavního hrdiny musí znít německy. Tedy James Gatz, z něhož se stal Jay Gatsby. Nicméně jsem nechtěl, aby se tak jmenoval celý román. Dodnes jsem přesvědčen, že jsem si měl prosadit původní název Trimalchio nebo Trimalchio v Západním vejci. Ale ten se nelíbil mému editorovi Maxu Perkinsovi a koneckonců ani Zeldě. Tvrdili, že to čtenáři nebudou umět vyslovit, že je to příliš složité. Titul jsme pak hledali poměrně dlouho. Vzpomínám, že jsme zvažovali řadu názvů, například Mezi haldami popela a milionáři, Na cestě do Západního vejce nebo Pod červenou, bílou a modrou. S názvem Velký Gatsby nakonec přišla Zelda a Max ho doporučil. Chtěl jsem název ještě na poslední chvíli změnit – napadl mě Gatsby ve zlatém klobouku, ale už to nebylo možné.
… pro Francise Scotta Fitzgeralda,
autora románu Velký Gatsby