LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

PREMIÉRAZkoušíme Petrolejové lampy

​Jiří Janků

Devětadvacátého ledna jsme ve zkušebně Divadla na Vinohradech začali zkoušet novou inscenaci Petrolejové lampy podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka. První čtené zkoušky se nesly v duchu velkého očekávání, s jakou koncepcí inscenační tým v čele s režisérem Petrem Svojtkou přijde. Od prvního momentu bylo patrné, že nepůjde o rutinní převyprávění klasiky, ale o hledání osobité divadelní výpovědi. Zdá se, že všichni, kteří do této velmi lidnaté inscenace vstoupili, toto pojetí, postavené na souborové souhře, vzali za své. Samozřejmě že v této chvíli nemůžeme predikovat, jak bude výsledek našeho zkoušení přijat obecenstvem, společná pozitivní energie však nasvědčuje tomu, že by nová inscenace mohla diváky oslovit a přinést další zajímavý kamínek do mozaiky našeho repertoáru.

​​První čtená zkouška inscenace Petrolejové lampy

Román Petrolejové lampy Jaroslava Havlíčka se odehrává na přelomu 19. a 20. století, v době, kdy se tradiční svět maloměsta a venkova střetává s přísliby modernity a společenského pokroku. Ústřední postavou je neprovdaná, energická a svérázná Štěpka Kiliánová (Tereza Císařová), žena, která se vymyká očekáváním svého okolí a jen obtížně hledá místo ve světě, jenž má pro ženy jejího typu pouze omezený prostor. Do jejího života vstupuje Pavel Malina (Patrik Děrgel), vnitřně rozervaný zadlužený důstojník s temnou minulostí. Jejich sňatek je z Pavlovy strany od počátku poznamenán vypočítavostí, iluzemi a násilím. Havlíček nevypráví jen tragický příběh jednoho manželství, ale vytváří nemilosrdný obraz společnosti, v níž se osobní touhy střetávají s morálními konvencemi, pokrytectvím a bezohlednou mocí silnějších. Příběh postupně směřuje k rozpadu všech iluzí a ukazuje, jak kruté mohou být osudy jedinců ve světě, který sice mluví o pokroku, ale ve skutečnosti zůstává hluboce nelítostný.

Inscenační tým si pro svou práci zvolil starší dramatizaci Martina Velíška a Ivana Rajmonta. Jejich úprava se vědomě nevydává cestou zestručněného románu ani ilustrační nápodoby slavného filmového zpracování. Vychází z Havlíčkova textu, ale zachází s ním svobodně a divadelně. Románová psychologická drobnokresba je nahrazena obrazem, situací a konfliktem; to, co je u Havlíčka často skryté a vnitřní, se zde zpřítomňuje navenek, někdy až drsně a bez příkras.

Výrazným rysem této dramatizace je práce se symbolickou a snovou rovinou. Vedle realistických scén se objevují obrazy, v nichž se mísí minulost s přítomností, vzpomínka s předtuchou, konkrétní postavy s téměř mytickými figurami. Postava Pavla tak přestává být pouhým vyobrazením nešťastného, vnitřně rozloženého muže, ale získává rozměr temného, destruktivního démona, který osudově vstupuje do Štěpčina života. Štěpka naopak není vykreslena jen jako pasivní oběť, ale jako tragická hrdinka, která aktivně nese důsledky svých rozhodnutí a vzdoru vůči světu, jenž jí neustále připomíná, jak by se měla chovat.

Oproti románu se v dramatizaci posiluje také role prostředí a společnosti. Město, rodina, církev, vojsko i svět domnělého pokroku tvoří sevřený kruh, z něhož není úniku. Právě zde se lidnatost inscenace ukazuje jako výrazná dramaturgická výhoda: nejde o příběh jednoho nešťastného manželství, ale o portrét společnosti, která se ocitla na přelomu dvou epoch, a souboj konzervativního s moderním dopadá nepřímo na každého. Lidé jsou konfrontováni se svými postoji, působí na ně malé i větší společenské tlaky a z tohoto napětí se rodí tragédie.

Premiéra Petrolejových lamp je naplánována na 10. dubna 2026 a kromě výše uvedených představitelů hlavních rolí uvidíte Igora Bareše, Aleše Procházku, Tomáše Dastlíka, Jiřího Maryška, Františka Beleše, Antonii Talackovou, Janu Kotrbatou, Evu Režnarovou, Sáru Rychlíkovou a řadu dalších členů vinohradského souboru.