LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

ČERVEN

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

PŘEDPREMIÉRATerezka: neobyčejný projekt uvedeme v působivém prostoru

​Vladimír Čepek

​Čtená zkouška inscenace TerezkaPrvní provedení nejnovější inscenace Divadla na Vinohradech – lyrického dramatu Terezka Lenky Lagronové – se odehraje na konci května za neobvyklých okolností. Nepůjde ještě o premiéru, ale o dvě předpremiéry a neproběhnou v divadle, nýbrž v kostele sv. Šimona a Judy na Starém Městě (vstup je z Dušní ulice). Čas uvedení také není zcela běžný, předpremiéry se uskuteční v neděli 26. a v pondělí 27. května od 10.30 hodin.

Lenka Lagronová je pravděpodobně nejvýznamnější dramatičkou současnosti a patří ke generaci, která se začala autorsky prosazovat po roce 1989. Narodila se v roce 1963 v Brně, kde po maturitě na gymnáziu (1983) byla přijata na Pedagogickou fakultu tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, dnes Masarykovy univerzity, obor učitelství pro 1. stupeň a výtvarná výchova. V letech 1987–1991 pak vystudovala dramaturgii na pražské DAMU. Na začátku 90. let působila jako dramaturgyně především v tandemu s režisérem Petrem Léblem (vzpomeňme alespoň inscenace Vojcev v Labyrintu nebo Naši, naši furianti v Divadle Na zábradlí). V roce 1997 složila indivi­duální sliby (chudoby, čistoty a poslušnosti) a od té doby žije zasvěceným způsobem života a dramaturgické práci se věnuje pouze sporadicky (například dramaturgie inscenace Zamilovaný Shakespeare režiséra Radovana Lipuse v NDMS v Ostravě v roce 2017).

Významnější je ovšem její činnost dramatická. Své první divadelní hry napsala již za svých studií na DAMU, její tři aktovky Nevím, kudy kam, U stolu a Nouzov byly uváděny ve školním divadle DISK jako jedna z absolventských inscenací jejího ročníku. Na začátku její autorské kariéry jsou její hry často experimentální, založené na fragmentárnosti děje a stírání hranic mezi jednáním a sněním postav (kromě již uvedených například hry Náš, Pelech, Spinkej, Srnečka, Pokoj, Těžko sem někdo dohlédne, Tanečník, Antilopa), v pozdější tvorbě autorka přechází ke klasičtějšímu, plynule strukturovanému textu (Miriam, Království, Etty Hillesum, Pláč, Křídlo, Jako břitva).

Lenka Lagronová není zcela neznámá ani vinohradskému publiku. Před několika lety se na Studiové scéně s úspěchem hrála její hra Nikdy, komorní drama o trojici sester, které v již poněkud pokročilejším věku podnikají cestu k dospělosti a snaží se vymanit z vlivu již zemřelých rodičů. V režii Kateřiny Duškové v ní excelovaly Antonie Talacková jako sveřepá Bohumila, Zuzana Vejvodová jako sebevědomí postrádající Jola a Andrea Elsnerová coby Věra, která našla svůj pevný bod ve víře.

Právě víra a také naděje a láska jsou hlavní motivy, které můžeme najít v nově připravované inscenaci Terezka. Hra je inspirována životem sv. Terezie z Lisieux a o jejím vyznění napovídá citát Georgese Bernanose, kterým autorka zakončuje svou hru: „Poslání, které Terezie přináší světu, je jedním z nejtajemnějších, jaká svět dostal. Svět umírá na ztrátu dětství.“ V roce 1998 obdržela Lenka Lagronová za Terezku Cenu Alfréda Radoka.

Inscenaci režíruje Radovan Lipus a podstatnou součástí scénického zpracování jsou právě prostory kostela sv. Šimona a Judy. Scénickou podobu díla dotváří výtvarnice Marta Roszkopf, která je také autorkou kostýmů. Velmi podstatné místo bude mít v inscenaci i hudba Pavla Helebranda.

V titulní roli Terezky uvidíte Karolínu Knězů, její sestru Anežku si zahraje Šárka Krausová. V dalších rolích pak vystupují Naďa Konvalinková (Matka představená), Barbora Poláchová (Sestra Magdalena), Tomáš Dastlík (Tatínek) nebo Alexandra Tomanová (Maminka).