LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

PROSINEC

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

​VINOHRADSKÉ UDÁLOSTI

​Kačerův Krysař a Státní bezpečnost

​Eva Langšádlová

Státní bezpečnost systematicky sledovala Jana Kačera od roku 1980, ale život mu ztrpčovala už nejpozději od poloviny sedmdesátých let. Jejím cílem bylo, aby Jan Kačer nerežíroval v pražských divadlech. To se jí povětšinou dařilo, ovšem s výjimkou jeho hostování v Divadle na Vinohradech (Revizor, 1982) a posléze jeho přijetí do angažmá jako stálého režiséra (1986).

​​Zleva Alena Procházková (Kätchen), Martin Stropnický (Krysař), Vladimír Merta a Dagmar Veškrnová (Lora),
Viktor Dyk: Krysař, r. Jan Kačer, 1987

O tom, že se Zdeněk Míka chystá Kačera angažovat, se Státní bezpečnost dozvěděla v červnu 1986 od agenta s krycím jménem Otakar, který informace načerpal přímo u ředitele Míky. Míka se mu také zmínil o tom, že jeho záměr nebude snadné prosadit, protože ke Kačerovu přijetí do angažmá má výhrady závodní výbor KSČ. Závodní výbor divadla na svém stanovisku trval i poté, co Míka Kačera angažoval, jak potvrzuje důvěrník s krycím jménem Filip. Ten si také v prosinci stěžoval nadporučíkovi V. z StB na špatnou kádrovou politiku v divadlech a jako příklad uvedl právě Jana Kačera, kterého Míka angažoval „na zásah vyšších stranických orgánů. (…) V konfliktních situacích se prý Kačer velmi často ,ohání‘ s. Kapkem a ve svém okolí šíří dojem nedotknutelnosti.“

První premiérou Jana Kačera ve vinohradském angažmá byla adaptace Dykova Krysaře (1987). V generálkovém týdnu informoval agent s krycím jménem Cikán nadporučíka V., že v představení vystupuje písničkář Vladimír Merta. Podle Cikána má mít Merta nějaké, jemu blíže neznámé problémy politického charakteru. V divadle se proslýchá pouze, „že v pozadí umožnění jeho vystupování na jevišti DnV stála Jiřina Švorcová“. Nadporučík V. měl na rozdíl od Cikána přesné informace o Vladimíru Mertovi, resp. „závadové poznatky v souvislosti s PORTOU 86 v Plzni, kde jmenovaný vystoupil s písní s protisocialistickým obsahem napadajícím naše státní a společenské zřízení“, a rozhodl se provést blíže nespecifikovaná opatření, jejichž cílem mělo být zabránění dalšímu vystupování Vladimíra Merty v této inscenaci.

​Daniela Kolářová (Agnes), v pozadí Martin Stropnický (Krysař)
v inscenaci KrysařNadporučík V. se také sešel s X. Y., oficiálním kontaktem z pražských divadel a současně z akademického prostředí, aby si poznatky o aktuálním dění ve Vinohradském divadle rozšířil o odborný názor. Ten vypadal takto: „X. Y. hodnotí situaci v Divadle na Vinohradech v současné době velmi negativně. Projevuje výhrady zejména k osobě režiséra Jana Kačera. V této souvislosti hovořil o tom, že přijetí Kačera do DnV bylo neuvážené, že s. Kapek, který Kačerovi na místo režiséra v DnV pomohl, udělal chybu.“ Jako příklad uvedl X. Y. představení Krysař, při kterém „diváci netleskají umění, ale zastřeným reminiscencím na rok 1968“. Obsazení Vladimíra Merty do inscenace Janem Kačerem hodnotí X. Y. jako nestoudnost, jako výsměch „všem nahoře“. „Tohle si dovolí dnes a zítra jim budou bourat divadlo.“

X. Y. dále nadporučíku V. sdělil, „že s. Kapka má rád, velice si ho váží a myslí si, že je moudrý a prima“, ale svou pomocí Kačerovi k angažmá v DnV „zavařil celé pražské kultuře“. Dále uvedl, že se diví řediteli Míkovi, že „ve svém divadle tohle připouští. A pokud se tváří, že nic nevidí, tak by měl postupovat ve stylu ,Když solíte Vy nás, tak příště osolím já Vás‘.“ A dodal, že pokud si tohle necháme přerůst přes hlavu, později to těžko kdo napraví.

Přes všechny snahy nadporučíka V. a jeho našeptavačů se inscenace Krysaře s Vladimírem Mertou jako zpěvákem hrála až do listopadu 1988 a dosáhla počtu 53 repríz.

Zdroje:

Archiv bezpečnostních složek ČR

KR-832275 MV