LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

 

DIVADLO  NA VINOHRADECH

PŘIPRAVUJEMEHra o nosorožectví

​Vladimír ČepekPoslední novinkou, kterou uvedeme v Divadle na Vinohradech před zahájením rekonstrukce, bude inscenace moderní klasiky, hry Eugèna Ionesca Nosorožec. Na začátku června ještě nepůjde o premiéru, ale o první uvedení. Oficiální premiéra by měla proběhnout až na podzim v Divadle na Vinohradské, tedy v prostorách Radiopaláce, kde bychom měli působit v průběhu rekonstrukce. V režii Martina Čičváka se můžete těšit na Ondřeje Brouska, Marka Holého, Kateřinu Elizabeth McIntosh, Václava Vydru, Václava Svobodu nebo Františka Beleše.

​Maketa scény k inscenaci Nosorožec, autor Petr VítekNosorožce bychom mohli označit jako absurdní komedii, a přesto, že byla napsána před téměř sedmdesáti lety, je dodnes aktuální a nepřestává bavit, provokovat, ale i zneklidňovat. Na první pohled komediální, či možná lépe řečeno groteskní příběh o tom, jak se lidé začnou proměňovat v nosorožce, otevírá témata, která se dotýkají současného světa a nutí k zamyšlení. Často se říká, že Nosorožec v sobě obsahuje varování před nástupem fašismu, potažmo jakýchkoli jiných ideologií. To je jistě pravda, koneckonců tento text vznikl v padesátých letech 20. století, nedlouho po konci druhé světové války, v době železné opony a utužování autokratických režimů nejen ve střední a východní Evropě.

Ovšem Nosorožec se neváže pouze k ideologiím nebo autokratickým společnostem, jeho význam je obecnější. Dotýká se témat konformity a davové psychózy, sebeurčení, individuality nebo nebezpečí racionalizace zla. V každé – nejen totalitní – společnosti existuje určitý tlak k unifikaci, k přijetí jediných správných názorů. Tyto tendence se velmi často paradoxně zaklínají svobodou slova a názorovou pluralitou, přitom jsou manipulativní a často se vyznačují ohýbáním reality. A čím větší prostor tyto tendence dostávají a čím déle působí, tím je jejich dosah silnější a působení úspěšnější. Podobně jako jiné Ionescovy hry upozorňuje Nosorožec i na krizi mezilidské komunikace, rozklad společenských hodnot a absurditu existence. Ostatně právě z Ionescovy hry vznikl a rozšířil se pojem „nosorožectví“. Tedy pojem označující hrubost, bezohlednost, necitlivost k ostatním lidem, ale také ztrátu individuality, přizpůsobení se davu nebo ideologii, ztrátu vlastního názoru a nahrazení ho slepým přijetím cizích vzorů.

Sám autor v rozhovoru s Claudem Bonnefoyem o Nosorožci řekl: „Je to velice zvláštní. Tahle hra o osamění, o individualismu se hrála všude. Měla větší úspěch než kterákoli jiná moje hra. Tehdy se řeklo: Tahle hra se líbí davům! Není v tom rozpor vzpírající se zdravému rozumu? Na to jsem odpověděl: Ne. Myslím si, že jestli se tahle hra všude ve světě líbila, je to proto, že všechny země dnes, stejně tak na Západě jako na Východě, jsou více či méně zkolektivizované. Více či méně nevědomky jsem se dotkl strašného problému: odosobnění. Jenže ve všech moderních společnostech se zkolektivizovaným jedincům stýská po samotě, po osobním životě. To ta hra probudila v každém publiku, právě Bérenger dříme v kaž­dém z nás. Ten, kdo má duši, se nepodobá všem ostatním. (…) Bérenger je člověk, který se snaží svou samotu vzít na sebe, pokouší se nerezignovat, odolat ,nosorožectví‘. Každá duše je jedinečná: nikdo není ten druhý, každý musí být s tím druhým.“

Dodejme ještě, že poprvé se v Divadle na Vinohradech můžete s Nosorožcem setkat v pátek 5. června.